murdžíja (JKI-I)
murdžíja První koncepce řešení aktuálních ideologických otázkek obce věřících po smrti Muhammada. Otázku, komu má náležet vedení obce, m. navrhuje odsunout a oddělit víru (ímán) a politiku (amal), resp. rovinu duch. a světskou. Tím už v 2. pol. 7. stol. otevřela problém, který v islám. společnosti dodnes není spolehlivě vyřešen. M. tvrdila, že víra je věcí individuálního poznání Boha a hřích věřícího na tomto světě na ni nemá vliv, takže i hříšníci mohou počítat s boží milostí po účinném pokání. Boží soud a trest pro hříšné má být ponechán až na den posledního soudu a zmrtvýchvstání, neboť běžné hříchy pravověrných jsou řízeny boží vůlí a Bůh o nich ví. O m. se někdy hovoří jako o sektě v souvislosti se vznikem a působením sekty cháridža nebo o proudu předcházejícím volnomyšlenkářské tendence kadaríje a mu‘tazily (predestinace).