ústní tóra (JKI-J)
ústní tóra (hebr. tora še-be’al-pe) Autoritativní interpretace psané tóry (Pentateuchu, Tóry), která byla podle tradice předána Mojžíšovi na hoře Sínaj. Mezi ústní (tora še-be’al-pe) a psanou tórou (tora še-bi-chtav) je velmi těsný vztah a jedna nemůže existovat bez druhé jak z věroučného, tak z hist. hlediska. Potřeba ú.t. vyplývá z charakteru Pentateuchu. Mnohá ustanovení obsažená v psané tóře nemohou být pro svoji nejasnost plněna doslovně a vyžadují podrobnější výklad. Například zákazy týkající se šabatu (Ex 20, 10) musí ú.t. doplnit o pravidla jejich použití. Ú.t. tak poskytuje hlubší pochopení psané tóry a umožňuje její přesné dodržování. Pro rozvoj ú.t. měla zásadní význam škola tradiční interpretace, kterou založil Ezdráš po návratu z babylónského exilu, a ustavení nového žid. státu. Ú.t. byla časem sepsána v Mišně, midraších a Toseftě a dále rozvíjena v Talmudu. V určitém období se z ú.t. vyvinula halacha jako autoritativní interpretace psané tóry.