Západní zeď (JKI-J)
Západní zeď (hebr. ha-kotel ha-ma’aravi) Záp. část podpůrné zdi Chrámové hory, která se uchovala po zničení Druhého chrámu; křesťany nazývána Zeď nářků. I když se v některých midraších (Exodus raba 2,2; Numeri raba 11,2) objevuje myšlenka, že Z.z. nebo záp. chrámová brána nebudou nikdy zničeny, neboť na nich spočívá šchina (boží přítomnost), neexistují v prvních stoletích po zničení chrámu žádné zmínky o zvláštním významu Z.z. Teprve v průběhu doby začala být postupně uváděna ve spojení s ostatními částmi chrámu a její stavba byla připisována Šalomounovi. Poté, co Turci dobyli Jeruzalém a co se ve městě usadili na poč. 16. stol. někteří z vyhnanců ze Španělska, bylo místo, na kterém spočívá šchina, definitivně přeneseno na Z.z. Od této doby se Z.z. stala místem shromáždění a modliteb Židů. V 19. stol. se Židé toto místo snažili vykoupit od muslimů, 1948-1967 bránily jordánské úřady Židům v přístupu k Z.z. Po dobytí vých. Jeruzaléma 1967 bylo místo před Z.z. upraveno a rozděleno na mužskou a ženskou část. U Z.z. se konají stejné bohoslužby jako v synagogách, pronášejí osobní prosby, nebo píší lístky, které se vkládají do mezer mezi kvádry. Pořádají se zde také oslavy bar micva. Z.z. se stala jedním z národních žid. symbolů.