Iskandar Dhúʼl-Qarnajn (Islam)
Iskandar Dhúʼl-Qarnajn (Alexandr Veliký) – jedna z mála nebiblických postav v Koránu. Muslimové jej nazývají Iskandar Dhuʼl-Qarnajn, což doslovně znamená „Dvourohý“. Existuje celá řada hypotéz, odkud se toto jméno vzalo. Podle jedné z verzí dva rohy symbolizují, že Alexandr se zmocnil Východu i Západu, podle jiné to znamená dvě stránky poznání, to exoterní i ezoterní, a podle dalšího podání dva rohy patří ke koruně, kterou se v oáze Síwá v Egyptě symbolicky nechal zbožštit. Alexandr je v Koránu zmiňován v súře 18. nazvané Jeskyně (al-Kahf), kde se s ním setkáváme jako se stavitelem mocné hráze, která má lidstvo bezpečně chránit proti nájezdům apokalyptických národů Góga a Magota (Jádžúdž wa Mádžúdž). Tuto epizodu obsahuje mj. Román o Alexandrovi, jenž se těšil na Východě velké oblibě. Barbarské a divoké kmeny Góga a Magóga se objevují v apokalyptických líčeních znamení blížícího se konce světa (ʻalamát as-sáʻa). Tato zeď (či hradba) měla podle legend stát na samém konci světa v bájném pohoří Qáf (viz kosmologie) a pozdější muslimové ji často ztotožňovali s Velkou čínskou zdí. Pro úplnost však musíme dodat, že někteří středověcí učenci historického Alexandra a Iskandara Dhuʼl-Qarnajn neztotožňovali; výmluvný příklad nalezneme u egyptského historika a geografa al-Maqrízího. Koranické podání (ve zkrácené podobě) Alexandrova putování, zní: (18:82–97): „A vyptávají se tě na Dvourohého. Odpověz: ‚Budu vám vyprávět příběh o něm.‘ Upevnili jsme moc jeho na zemi a zahrnuli jsme jej prostředky k věcem všem. A on za nebeským šel lanem, a když dospěl k slunci západu, shledal, že zapadá v prameni vroucím, a nalezl lid nějaký poblíže. (…) Po té sledoval další lano, až k místu mezi dvěma hrázemi dospěl a pod nimi lid, jenž sotva chápal řeč mluvenou, našel. I řekli mu: ‚Dvourohý, věru Gog a Magog šíří spoušť na zemi; máme ti poplatek zaplatit, abys mezi námi a jimi hráz vystavěl?‘ Odpověděl: ‚To, co mi propůjčil Pán můj, je lepší než poplatek. Pomozte mi horlivostí svou a zřídím mezi vámi a jimi hráz mocnou. Přineste mi kusy železa!‘ A když je narovnal mezi dvě úbočí, rozkázal: ‚Foukejte!‘ Když z toho vznikl oheň, dodal: ‚Přineste mi k vylití do něho mosaz roztavenou!‘ A nebyli Gog a Magog schopni ji přelézt ani otvor do ní udělat. I řekl Dvourohý: ‚Toto je od Pána mého milosrdenství, a až splní se slib Pána mého, na prach ji rozdrtí, vždyť Pána mého slib je vždy pravdivý.‘“
Dále k tématu
- Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. Popsání pozoruhodností Egypta. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012;
- Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. Rýžoviště zlata a doly drahokamů. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;
- Cartledge, Paul. Alexandr Veliký. Přel. Helena Synková, Lubomír Synek. Praha: Academia, 2007.