obřízka (Islam)
obřízka (chitán) – zavedená zvyklost (sunna) muslimů. Je však potřeba důsledně rozlišovat mezi tou mužskou a ženskou (přestože arabština obojí nazývá stejným slovem – chitán). Zatímco mužská obřízka je islámskou praxí, o jejimž praktikování není nejmenšího sporu, ženská obřízka se zejména v posledních letech stala terčem kritik nejenom z řad sekulárních obhájců lidských práv, ale též celé řady islámských autorit (ʻulamáʼ). Mužská obřízka bývá vnímána jako podmínka konverze na islám a tomu odpovídá i současná běžná praxe. Přestože se o ní Korán vůbec nezmiňuje, vyskytuje se v četných hadíthech. Podle některých právníků se jedná o závaznou povinnost (fard), ale jiní tvrdí, že to je pouze doporučená zvyklost (sunna). Obřízka symbolizuje ovládnutí nízkých vášní a pudů, sebedisciplínu a především plné uznání Boží svrchovanosti. Zvyklosti spojené s obřízkou se různí podle jednotlivých regionů „světa islámu“. Zatímco na Západě se tento úkon odehrává především v nemocnicích, na chudém muslimském venkově jej obstarává často nekvalifikovaný člověk (holič) ve zcela nevyhovujících hygienických podmínkách. Rovněž věk dítěte se různí; pohybuje se obvykle od druhého do dvanáctého roku, tedy do dosažení puberty. V minulosti bývala obřízka důvodem pro velkolepé a spektakulární oslavy (např. obřízky osmanských či mamlúckých princů), avšak též v současnosti se tento akt vnímá jako důvod k radosti a veselí, přestože takový přístup „hlavní hrdina“ celé bolestné procedury zjevně nesdílí. Ženská obřízka představuje naproti tomu mimořádně citlivý a kontroverzní bod, jenž podněcuje řadu emotivních debat jak na Západě, tak v některých muslimských zemích. Bývá vnímána nejen jako „forma týrání dětí“, ale rovněž „porušování základních lidských práv“ či „úmyslný pokus některých patriarchálních společností omezit ženskou sexualitu“. Ženská obřízka se však nevyskytuje zdaleka ve všech muslimských zemích. V některých oblastech bývají dívky obřezány ještě v dětství, v jiných se k obřízce přistupuje až po dosažení věku, kdy se může provdat (tedy mezi 14 a 16 rokem). Nejčastěji se obřízka provádí na dívkách mezi sedmým a osmým rokem, tedy před první menstruací. Nejčastěji se uvádějí čtyři následující formy ženské obřízky: 1) odstranění předkožky klitorisu; 2) klitoridektomie, tj. odstranění celého klitorisu; 3) odstranění klitorisu a všech částí malých stydkých pysků; 4) infibulace, tj. uzavření poševního vchodu pro zamezení souloži, jež bývá často nazývána „faraónskou obřízkou“. Při posledním zmíněném zákroku je odstraněn klitoris, malé stydké pysky a části velkých stydkých pysků a radikálně zúžena vagína. Ženskou obřízku nedávno kritizoval jakožto „neislámskou praktiku“ i představený staroslavné univerzity al-Azhar.
Dále k tématu
- Denny, Frederick M. Islám a muslimská obec. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;
- Hillenbrand, Carole. Islám: Historie, současnost a perspektivy. Přel. Jitka Jeníková. Praha: Paseka, 2017;
- Mendel, Miloš, a Iveta Kouřilová, eds. Cesta k prameni: Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2003;
- Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015.