světci (Islam)
světci (awlijáʼ) – duchovní elita lidstva; významný koncept islámské mystiky (súfismus, insán al-kámil, dokonalý člověk). Walí (pl. awlijáʼ), tedy „člověk blízký Stvořiteli (Alláh)“, který je nadán schopností předávat lidem vědění přímo od Boha a interpretovat skrytou stránku zjevení (wahj), jež se dostala prorokům, stojí na pomyslném vrcholku všeho Stvoření. Súfijové – jako všichni muslimové – věří, že řetězec proroctví se definitivně uzavřel smrtí Muhammadovou. Podle súfijů však komunikace Stvořitele s jeho Stvořením, tedy lidstvem, tímto momentem zdaleka neskončila. Právě walí je oním zprostředkujícím mostem komunikace. V západní literatuře se pro něj často používá termín „světec“, který ovšem evokuje konotace z křesťanského prostředí. Pro zjednodušení i z nedostatku jiných vhodnějších výrazů v češtině jej využíváme i v této knize. Awlijáʼ mají svou neviditelnou hierarchii, v jejímž čele stojí qutb – spirituální pól vesmíru. Je to vždy ten duchovně nejdokonalejší jedinec své doby. Neviditelná hierarchie světců může mít podle jednotlivých súfijských mistrů různý počet stupňů. Jako příklad uvádíme desetistupňový systém, jehož jednotlivé složky se nacházejí v určitých oblastech a plní vymezené úkoly. Na vrcholu celé hierarchie stojí vždy a jedině Qutb (Pól), jemuž jsou nápomocni dva Imámové (al-imámán). Na třetím stupni stojí pět Sloupů (watad, pl. awtád), přezdívaných též Pilíře (ʻamúd, pl. ʻumud). Hierarchická pyramidová struktura dále pokračuje v následujícím obsazení: 4. sedm Jedinečných (fard, pl. afrád); 5. Zástupci (badal, pl. abdál), nazývaní též Strážci (raqíb, pl. ruqabáʼ), jejichž počet se podle jednotlivých pramenů různí; může jich být sedm, čtyřicet, 269 nebo 300. Jejich úkolem je svou přítomností udržovat řád tohoto světa; 6. Sedmdesát Vznešených (nadžíb, pl. nudžabáʼ); 7. 3000 Velitelů (naqíb, pl. nuqabáʼ); 8. 500 Skupin (al-ʻasáʼib); 9. Moudří (al-hukamáʼ), přezdívaní též Osamocení (al-mufradún) nebo al-wásilún (tedy „Ti, kteří již dosáhli svého Cíle“). Jejich počet není omezen; 10. Bohabojní (al-radžabijún). Existují rovněž další třídy awlijáʼ, které však nejsou součástí tohoto schématu, jako např. Vynikající (al-achjár) nebo Zbožní (al-abrár). Existence takových soustav představovala nesporný přínos jak pro tvůrce středověkých sbírek súfijských hagiografii, tak i pro samotné stoupence jednotlivých světců, neboť jim bylo umožněno zasadit svého „favorita“ do širšího (kosmického) rámce a tak legitimizovat jeho výjimečnost a důležitost.
Dále k tématu
- Deák, Dušan. Indickí svätci medzi minulosťou a prítomnosťou: Hľadanie hinduistov a muslimov v Južnej Ázii. Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda, 2010;
- Kropáček, Luboš. Súfismus: Dějiny islámské mystiky. Praha: Vyšehrad, 2008;
- Lawrence, Bruce. O Koránu. Přel. Gabriela Weberová-Babulíková. Praha: Pavel Dobrovský - Beta, 2007;
- Nasafí, ʻAzíz ibn Muhammad. Průvodce poutníka na cestě za nejzazším cílem: Úvod do súfismu. Přeložil, předmluvou a poznámkami opatřil Jaromír Kozák. Praha: Volvox Globator, 2007;
- Nasr, Seyyed Hossein. Záhrada pravdy: Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu. Přel. Milan Špak. Praha: Malvern, 2022;
- Ostřanský, Bronislav. Hledání skrytého pokladu: Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2008;
- Ostřanský, Bronislav. Qušajrího pojednání o nauce súfismu. Praha: Academia, 2024;
- Slobodník, M., a D. Deák, G. Pirický, eds. Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010;
- Ťupek, Pavel. Salafitský islám. Praha: Academia, 2015.
Viz též: světci (JKI-I)