svoboda (Islam)

Verze z 14. 11. 2024, 15:49, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník islámu)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

svoboda (hurríja) – závažné téma středověké muslimské teologie. Svobodou můžeme ve středověkém islámském kontextu myslet buď svobodu jednotlivce ve smyslu právním (viz otroci a otroctví), nebo svobodu lidské vůle, na níž se zde hodláme zaměřit především. Otázka svobody lidské vůle není v Koránu jednoznačně vyřešena; nalezneme tam verše (áját) podporující přesvědčení o naprosté predestinaci (qadar), ale i jeho naprostý opak. Proto se již v nejranější fázi tříbení teologického dogmatu vytvořily dva směry, qadaríja (hájící, paradoxně přes svůj název, svobodu lidské vůle) a džabríja (hlásající predestinaci). K velmi vlivným zastáncům svobody lidské vůle patřilo hnutí muʻtazily. Její představitelé argumentovali tím, že učení o predestinaci je v přímém rozporu s deklarovanou Boží spravedlností (ʻadl). Jistého kompromisu mezi stoupenci tohoto směru a tradicionalistickými teology (mutakallimún) se podařilo dosáhnout imámovi al-Ašʻarímu, jež formuloval teologickou syntézu, na níž později navázal i vrcholný představitel islámské teologie, imám Abú Hámid Muhammad al-Ghazzálí. Otázkou svobody lidské vůle se podrobně zabýval též významný ašʻarijský teolog al-Máturídí, jenž v intencích svého mistra tvrdil, že jediným, kdo vytváří lidské skutky je Bůh (Alláh). Člověk si pak z jistého výběru možností určitý skutek přisvojí; tento koncept se nazývá kasb či iktisáb. Činy jsou dle jeho přesvědčení zcela indiferentní, pouze jejich hodnocení spadá mezi záležitosti lidí. Činy, které si člověk z „Boží nabídky“ přisvojí se do něj ukládají jako do kadlubu, a tak se postupně formují jeho povahové rysy. Člověk si však přitom myslí, že jedná zcela svobodně (!). Jak imám al-Máturídí zdůrazňuje, jediným svobodným v tom pravém slova smyslu je Bůh. Al-Máturídího stanovisko se postupně stalo většinovým názorem.

Dále k tématu

  • Aš-Šahrastání, Muhammad. Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;
  • Bondy, Egon. Středověká islámská a židovská filosofie: Filosofie renesance a reformace. Praha: Vokno, 1995;
  • Hanzlíčková, Helena. „Otroctví v Perském zálivu.“ Kulturní studia 8, č. 1 (2017): 3-30. http://dx.doi.org/10.7160/ks.2017.080101;
  • Hourani, Albert. Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;
  • Lewis, Bernard. Dějiny Blízkého výhodu. Přel. Milena Pellarová, Zuzana Rousová. Praha: Lidové noviny, 1997;
  • Maitah, Mansoor. Politická a ekonomická kultura islámu na Blízkém východě. Praha: Wolters Kluwer, 2010;
  • Tureček, Břetislav. Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel. Praha: Knižní klub, 2007.

Bronislav Ostřanský

Viz též: svoboda (JKI-I)