Eibe(n)schütz, Jonatan (JKI-J)
Eibe(n)schütz, Jonatan (též Eybe(n)schütz; Jonatan ben Natan Nata, 1690/95-1764) Talmudista a kabalista. Po studiích v Polsku, na Moravě a v Praze se 1715 stal představeným pražské talmudické školy (ješiva) a proslul jako kazatel. Po smrti Davida ben Avrahama Oppenheima (1664-1736) byl 1736 jmenován pražským dajanem. 1741 byl zvolen rabínem v Metách a 1750 se stal rabínem „tří obcí“ Altony, Hamburku a Wandsbeku. E. vedl dlouhodobý spor s Jakobem Emdenem, který ho obvinil jako tajného přívržence sabatianismu. Souč. názory na E. náklonnost k sabatianismu nejsou jednotné. E. kázání obsahují jeho homiletické spisy Ja’arot devaš (Plástve medu, 1779-1782), Tif’eret Jonatan (Ozdoba Jonatanova, 1819) a Ahavat Jonatan (Láska Jonatanova, 1766). E. byl činným i na poli rabínského práva a sepsal komentáře k Šulchan aruchu a k druhému dílu Maimonidova spisu Mišne tora (Opakování zákona).