Antiochos IV. Epifanés (JKI-J)
Antiochos IV. Epifanés (řec. Jasný, Zářící) Syrský král z makedonské dynastie Seleukovců, vládl 175-164 př.n.l. Pokusil se o upevnění a důslednou helenizaci Seleukovské říše. Jako vládce v Palestině chtěl s podporou části žid. kněžské aristokracie odstranit zvláštní náb. postavení Židů a Jeruzaléma. Po dobytí města zakázal 167 př.n.l. žid. kultovní praxi, dodržování šabatu, provádění obřízky a výuku zákona. Nařídil přinášení pohanských obětí Diovi Olympskému v jeruzalémském chrámu a odvádění chrámových daní do královské pokladny. Tím vyvolal povstání, které vypuklo 166 př.n.l. pod vedením Makabejských. Poté, co A. zemřel na výpravě do Parthie, povstalci pod vedením Judy Makabejského zvítězili, obnovili náb. život v zemi a 164 př.n.l. znovu zasvětili jeruzalémský chrám. Na paměť této události slaví Židé svátek Chanuka.