Francke, August Hermann (JKI-K)
Francke, August Hermann (1663-1727) Něm. pietista, teolog, pedagog a zakl. Hallských ústavů. Už 1686 založil v Lipsku Collegium philobiblicum, kde pod vlivem Philipa Jacoba Spenera (1635-1705) záhy vykládal bibli v pietistickém duchu (pietismus) s velkým úspěchem u studentů i občanů; dostal se do sporu s představiteli luterské ortodoxie a 1690 byl z Lipska vypuzen. Po kratším farářském působení v Erfurtu se stal profesorem na univerzitě v Halle (od 1698 na její teol. fakultě) a vůdčí silou hallského pietismu. Soustředil se na výchovu a vzdělávání mládeže a od 1694 postupně zakládal velké ústavy (školy pro chudé chlapce a sirotky, učitelský ústav, latinskou školu, misionářský ústav, vydavatelství biblí a náb. spisů), vydržované z dobrovolných příspěvků. 1709 vyšel v Halle čes. Nový zákon v úzkém špalíčkovém formátu, jehož text byl převzat z kralické Šestidílky; k vydání celé tzv. Hallské bible s poněkud redigovaným kralickým překladem, která měla sloužit čes. a slovenským exulantům, došlo 1722 (21745, 31766). Odchovancem Hallských ústavů byl rovněž hrabě N. L. Zinzendorf, jenž na svém panství poskytl útulek moravským bratřím a spolu s nimi vytvořil vytvořil osobitý typ pietismu.