hermeneutika biblická (JKI-K)
hermeneutika biblická Je prakticky totožná s teorií exegeze (hermeneutika). Vychází z poznání, že bible se týká zákl. otázek lidského života i dějin a že bez tohoto předběžného vědomí ji nelze pochopit ani kvalifikovaně kritizovat. Pokud jde o sdělení jejího obsahu (kérygma, teologie), vychází h.b. z několika předpokladů: 1. z hist. kritiky, která počítá s tím, že dnešní člověk je s bibl. zvěstí spojen řetězem příčin a následků i analogickými rysy různých dějinných situací (tím však nelze vyložit otázku smyslu); 2. z psychologie (W. Dilthey) a filosofie existence (M. Heidegger), jež kérygma ovlivněné v bibli mytickými představami přibližují dnešnímu člověku analýzou jeho důsledků pro lidské sebepochopení (otevřenost); 3. z lingvistiky analyzující „nevědomou logiku řeči“ (R. Barthes), tj. z toho, že bibl. autory a dnešního člověka spojuje „řečovost“ jejich myšlení. Nejvýzn. h.b. načrtl Paul Ricoeur.