nestorianismus (JKI-K)

nestorianismus Raně kř. hnutí nazvané podle svého původce, konstantinopolského biskupa Nestoria (z. krátce po 451). Jako význ. představitel antiochejské teol. školy zastával Nestorios christologické učení spočívající v tezi, že osoba vtěleného Ježíše Krista má dvě přirozenosti (řec. fýzis) – božskou a lidskou (dyofyzitismus). V souvislosti s rostoucím významem uctívání Marie jako Matky Boží vystoupil 429 proti užívání jejího titulu Theotokos (Bohorodička) a prosazoval termín Christotokos (Kristorodička). Zdůrazňoval tak lidskou stránku Ježíše, do něhož se Bůh ve své božské osobě vtělil. Nestorios stál v opozici vůči učení alexandrijského patriarchy Kyrila (z. 444), který hájil monofyzitismus. Po dramatickém jednání byl n. odsouzen koncilem v Efezu (431) a Nestorios byl 436 vyhnán do Horního Egypta, kde zůstal až do své smrti. Třebaže chalkedonský koncil (451) monofyzitismus zavrhl a přiklonil se k dyofyzitismu, zůstal n. na pozici hereze. Inspiroval však východosyrskou církev v Persii, která n. 484-486 přijala za své oficiální učení a dala tím vzniknout nestoriánské církvi.

Dalibor Papoušek