Dostál-Lutinov Karel
Dostál-Lutinov Karel
v Prostějově
v Prostějově
Římskokatolický kněz a spisovatel. Narodil se v rodině obuvníka, studoval na kněžském semináři v Kroměříži a následně na německém reálném gymnáziu, kde maturoval v roce 1890. Teologii studoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, kněžské svěcení přijal v roce 1894. Působil jako kaplan v Loučné nad Desnou a v letech 1896–1904 jako duchovní správce polepšovny v Novém Jičíně. Od roku 1904 až do své smrti byl farářem v Prostějově. Byl zakladatelem a hlavní postavou Katolické moderny, hnutí usilujícího o obnovu české katolické literatury a její přiblížení evropským proudům. V roce 1895 vydal spolu se Sigismundem Bouškou almanach Pod jedním praporem a programový manifest Niva. Od roku 1896 vydával literární časopis Nový život, který se stal tribunou Katolické moderny. Po církevním zákazu modernism založil uměleckou revui Archa (1912–48). Spolupracoval s mnoha umělci, jako byli František Bílek, Jano Köhler či Otokar Březina. Byl také jedním z iniciátorů křesťanského tělovýchovného spolku Orel a autorem jeho hymny Hoj, Orli mocných perutí. Mezi jeho významná díla patří Sedmikrásy (1895), Království Boží na zemi (1900), Potulný zpěvák (1902), Rýme a šprýme (1912), Orlí fanfáry (1913), Šlehy a něhy (1914), Písně tvorů (1917), Děti královně máje (1918), Květiny (1930), Ve mlýně světa (1934), Tajemná sfinx (1942). Překládal z italštiny, angličtiny, polštiny, latiny a němčiny.
Literatura:
Martin C. Putna: Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Torst, Praha 1998.