Sajjid Ahmad Chán Bahádur (JKI-I)
Sajjid Ahmad Chán Bahádur (1817–1898) Indický muslim. reformátor, který navazoval na výsledky záp. vědy a usiloval o oddělení islámu od státních a polit. záležitostí (sekularismus). 1875 založil Muhammadan Anglo-Indian Oriental College v Aligarhu (od 1920 univerzita). S. polemizoval se stoupenci tzv. indického wahhábismu, kteří chtěli oddělit oblasti s muslim. většinou (Sindh, Paňdžáb, Kašmír, Bengálsko) od hinduistické Indie. S. chtěl nejprve zachovat celistvost Indie pod britskou nadvládou, kde by mohly všechny náb. komunity žít spolu v míru; jeho pojetí islámu přerostlo v určitou formu deismu, protože islám. učení se mělo zbavit všech překonaných konceptů a přizpůsobit víru hodnotám 19. stol. (kapitalismus, polit. liberalismus a náb. individualismus). Později byl jeho postoj k britské koloniální přítomnosti ambivalentní: britskou kulturu a importované hodnoty až nekriticky obdivoval, na druhé straně podporoval ideu svobodného indického národa, kde si budou všechna náboženství rovna. Jeho tafsíry (exegeze) a fatwy k otázkám modernizace islámu a jeho vztahu k britské moci patří ke špičce teol. a práv. literatury islám. reformismu. Na učení S. později navázal i Muhammad Ikbál.