al-Chidr (Islam)
al-Chidr – někdy též uváděn jako al-Chadir; záhadná postava vyskytující se rovněž v Koránu (súra Jeskyně), byť není v textu přímo jmenován. Bývá všeobecně považovaná za patrona súfijů (súfismus). Al-Chidr byl (a je!) prorokem i světcem (walí), neboť se podle legend napil z pramene věčného života. Bývá považován rovněž za ochránce poutníků na souši. Al-Chidrovo putování s Mojžíšem (Músá) představuje příběh, který byl nesčetněkrát komentován a súfijové právě jeho prostřednictvím zdůrazňují al-Chidrovu nadpozemskou moudrost, kterou vynikal i mezi proroky. Slovní kořen ch-d-r, od nějž je jeho jméno odvozeno, se vztahuje k zeleni, a symbolizuje věčnou zeleň života, poznání. Zelená je, nikoliv náhodou, rovněž barvou islámu. Al-Chidr symbolizuje hlubokou moudrost a ezoterní Poznání, které, jak se z následujícího příběhu dozvídáme, byť může být někdy v rozporu s běžným povrchním vnímáním věcí tohoto světa, je tím jediným pravým. Súfijům byla postava al-Chidra obzvlášť drahým symbolem i vděčnou inspirací.
Zmíněná súra 18. Jeskyně (al-Kahf, 64–81) vypráví slavný a nesčetněkrát vykládaný příběh o putování Mojžíše a jeho tajemného mistra, který natrvalo vstoupil coby „modelový příklad“ do islámské kultury a písemnictví: „… A nalezli (Mojžíš a jeho sluha – pozn. autora) jednoho ze služebníků Našich, jehož jsme milosrdenstvím svým obdařili a jehož jsme vědění z nás vycházejícímu naučili (Chidra – pozn. autora), a Mojžíš mu řekl: ‚Smím tě následovat, abys mne naučil něčemu ze správného vedení, o němž jsi byl poučen?‘ Odpověděl: ‚Ty trpělivost se mnou mít nebudeš schopen; a jak bys také mohl mít trpělivost v tom, co je mimo rozsah vědění tvého?‘ Avšak Mojžíš řekl: ‚Bude-li Bůh chtít, shledáš mě trpělivým a já neoslyším rozkazu žádného.‘ ‚Chceš-li mne následovat, tedy se mne neptej na nic, pokud já sám tě nevybídnu svou zmínkou.‘ A pokračovali dále, a když pak na lodi pluli, služebník Náš ji provrtal. I otázal se Mojžíš: ‚Provrtals ji, abys utopil ty, kdož na ni cestují? Tys věru učinil věc nevídanou!‘ Odvětil: ‚Neřekl jsem ti, že nebudeš schopen mít trpělivost se mnou?‘ I řekl Mojžíš: ‚Nekárej mne za to, že zapomněl jsem, a neukládej mi ve věci mé zkoušku těžkou!‘ A pokračovali dále, až potkali chlapce nějakého; i zabil jej a Mojžíš zvolal: ‚Zdaž zabils duši nevinnou, aniž právo pomsty jsi měl? Tys věru spáchal věc ohavnou!‘ Odpověděl: ‚Neřekl jsem ti, že nebudeš schopen mít trpělivost se mnou?‘ Mojžíš pravil: ‚Jestliže se tě po tomto ještě zeptám na cokoli, tedy se zbav společnictví mého; a již se ti dostalo ode mne omluvy.‘ A pokračovali dále, a když přišli k obyvatelům města jednoho, o jídlo je požádali, však lidé ti je pohostit odmítli. A nalezli zde zeď, jež spadnutím hrozila; když pak ji služebník Náš do pořádku přivedl, pravil mu Mojžíš: ‚Kdybys chtěl, mohlo by se ti za to dostat odměny.‘ I odvětil: ‚Toto znamená rozchod mezi mnou a tebou, nicméně Ti chci vysvětlení toho sdělit, v čem nebyls s to trpělivost mít. Co týká se lodi oné, ta patřila chudákům, kteří na moři pracují. A chtěl jsem ji poškodit, aby ztratila cenu pro krále jednoho, jenž na ně číhá a jenž každou dobrou loď násilím jímá. A co týká se chlapce toho, rodiče jeho byli věřící, a obávali jsme se, že vzpurností a nevděkem svým on zavede je oba, a přáli jsme si, aby Pán jejich jim jej vyměnil za jiného, jenž bezúhonnější by byl a lásky jejich více byl hoden. A co se týká té zdi, ta patřila dvěma chlapcům sirotkům ve městě tom a byl pod ní poklad pro ně předurčený; a otec jejich muž bezúhonný byl a Pán tvůj si přál, aby oni nejdříve dospělosti své dosáhli a teprve pak poklad svůj odkryli z milosrdenství Pána tvého. A já pak nic z toho z rozhodnutí vlastního nečinil; a toto je výklad toho, v čem tys trpělivosti nebyl schopen.‘“
Dále k tématu
- Corbin, Henry. Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ʻArabího. Přel. Jacques Joseph. Praha: Malvern, 2010;
- Shah, Idries. Příběhy dervišů: Tradiční příběhy súfijských mistrů. Přel. Helena Petráková. Praha: Portál, 2001.