hereze (JKI-I)
hereze (arab. ilhád, irtidád, per. zandaka) Odklon či odpadlictví od sunnitského dogmatu (sunna), nepřátelství vůči islámu z vlastních řad, hrozba rozvratu. Od pol. 9. stol. vznikla v chalífátu instituce (jakási obdoba inkvizice a tajné policie zároveň) chránící obec věřících před h. Hřích h., který patří do kategorie kabá‘ir (nejtěžší hříchy, zákazy), označuje islám řadou výrazů: např. ilhád se v moderní arabštině používá pro termín ateismus, irtidád (též murtadd – odpadlík) implikuje termín ridda, který používala islám. historiografie pro odstředivé tendence beduínských kmenů po Muhammadově smrti. Soudobý islámský fundamentalismus označuje za murtaddy představitele sekulárních režimů a inteligence, vzdělané na Západě. Zindík (heretik) je per. slovo a pův. se vztahovalo na vyznavače dualistického zoroastrismu a manicheismu. Za Abbásovců se toto označení používalo pro mystiky, resp. různé volnomyšlenkáře (al-Halládž, básník al-Ma‘arrí, mu'tazila, věda). Dnes patří termín zandaka k rétorické výzbroji fundamentalistů (fundamentalismus islámský) při kritice sekulárních režimů (novota). Všechny tři termíny jsou sémanticky odlišné od spíše práv. termínu káfir (kufr), nejsou identické ani s pojmem mušrik (dosl. přidružovač k Bohu; polyteismus).
Viz též: hereze (JKI-J), hereze (JKI-K)