kalendář (Islam)
kalendář – systém datování, jehož muslimská podoba se vyznačuje četnými specifiky. Muslimský kalendář, podle nějž se dodnes určují veškeré náboženské svátky, je lunární a jeho základy byly stanoveny již v textu Koránu (10:5): „On (tedy Bůh – pozn. autora) je ten, kdo slunce jasnou září učinil a měsíc světlem a postavení jeho určil, abyste počet roků i počítání jejich znali. A Bůh to stvořil jako skutečnost vážnou a On činí znamení srozumitelnými pro lid vědoucí.“ Tím, že je muslimský rok důsledně lunární, bývá přibližně o jedenáct dní kratší než ten solární, což způsobuje, že muslimské svátky v průběhu zhruba 33 let „projdou“ veškerými ročními obdobími. Nesoulad mezi lunárním a solárním rokem vedl již ve středověku k četným problémům převážně fiskálního charakteru, avšak dodatečné vkládání „chybějících dnů“ do kalendáře bylo vysloveně zapovězeno v Knize, jak o tom svědčí i koranické verše 9:36–37: „Zajisté počet měsíců u Boha je dvanáct měsíců, stanovený v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné – a to je náboženství neměnitelné. (...) Vsunutý měsíc je nadměrné nevěrectví, jímž jsou uváděni v bloudění ti, kdož neuvěřili. V jednom roce prohlašují, že není posvátný, a v druhém roce, že je posvátný, aby to souhlasilo s počtem měsíců, jež Bůh učinil posvátnými, takže dovolují to, co Bůh zakázal. A tak jim byly okrášleny špatné skutky jejich a Bůh nepovede lid nevěřící.“ Muslimský rok tedy běžně trvá 354 dní, avšak aby se kalendář vyrovnal s astronomickým lunárním rokem bývá 11 let z každých 30 přestupných. Rok sestává z dvanácti měsíců, přičemž ty liché mají po 30 dnech a ty sudé po 29. Názvy měsíců jsou následující (většinou mají předislámský původ): muharram, safar, rabíʻ al-awwal, rabíʻ ath-thání, džumádáʼl-úlá, džumádáʼl-achíra, radžab, šaʻbán, ramadán, šawwál, dhúʼl-qaʻda a dhúʼl-hidždža. Islámský letopočet byl zaveden až za chalífy ʻUmara (v r. 637) a počítá se od roku hidžry, tedy přesídlení proroka Muhammada z Mekky do Medíny (viz svatá místa), přesněji od 1. muharramu roku, kdy k hidžře došlo, což připadá na čtvrtek / pátek 15. / 16. července roku 622 juliánského kalendáře. K přepočítávání dat mezi islámským a křesťanskými kalendáři slouží tabulky (dnes dostupné též na internetu). V současnosti se pro běžné, „civilní“, datování používá i v muslimských zemích západního, tj. gregoriánského kalendáře.
Dále k tématu
- ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. Zaostřeno na islám. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
- Lawrence, Bruce. O Koránu. Přel. Gabriela Weberová-Babulíková. Praha: Pavel Dobrovský - Beta, 2007;
- Lewis, Bernard. Dějiny Blízkého výhodu. Přel. Milena Pellarová, Zuzana Rousová. Praha: Lidové noviny, 1997;
- Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006;
- Slobodník, M., a D. Deák, G. Pirický, eds. Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010.
Viz též: kalendář (JKI-I)