svátky (Islam)

svátky – významné dny, spojené s různými (vzpomínkovými) oslavami. Mezi nejvýznamnější náboženské svátky muslimů patří 1. muharram, což je začátek nového roku islámského kalendáře, tedy muslimský Nový rok. 10. muharramu si šíité (šíʻa) připomínají mučednickou smrt imáma Husajna u Karbalá (680) a v sunnitském prostředí bývá prvních deset dní měsíce muharramu považováno za období, kdy je velmi záslužné podstoupit dobrovolný půst. 12. dne měsíce rabíʻ al-awwal se slaví narozeniny Prorokovy (mawlid) a 27. radžabu si muslimové připomínají den miʻrádže, zázračné cesty (zázraky) proroka Muhammada do nebes (ráj). Ačkoliv je celý postní měsíc ramadán v muslimské religiozitě výjimečný, tak obzvlášť významným je jeho 27. den, kdy muslimové oslavují lajlat al-qadr (Noc úradku), kdy podle tradice Bůh (Alláh) předurčuje osudy všech lidí na celý následující rok. V tento den se podle tradice Muhammadovi poprve dostalo Zjevení (wahj). 1. šawwál probíhá ve znamení oslav ukončení půstu (ʻíd al-fitr) a během dvou až třídenních radostných oslav si muslimové dávají dárky, kupují si nové oblečení a vzájemně se navštěvují. Nejvýznamnější den muslimského kalendáře představuje tzv. „velký svátek“ (al-ʻíd al-kabír), zvaný též „svátek obětování“ (ʻíd al-adhá), kdy si muslimové po celém světě obětováním ovce či jiného zvířete připomínají proroka Ibráhíma (Abraham), jenž byl připraven obětovat Bohu svého syna. Tímto dnem rovněž vrcholí rituály pouti do Mekky (hadždž). Na 18. dne měsíce dhúʼl-hidždža připadá výhradně šíitský svátek ghadír, jímž si věřící připomínají údajné jmenování imáma ʻAlího nástupcem proroka Muhammada. Kromě výše jmenovaných svátků, jež jsou víceméně „všemuslimské“, existuje řada více či méně lokálně omezených slavností, které mají často předislámské (džáhilíja) kořeny (např. perský začátek roku nowrúz, egyptský šamm nesím atd.) a které bývají nezřídka slaveny nejen muslimy, ale zároveň i křesťany. Samostatnou kapitolu představují súfijské oslavy narozenin velkých šajchů, mawlidy, jež představují jeden z významných rysů lidové zbožnosti.

Dále k tématu

  • ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. Zaostřeno na islám. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
  • Čech, Libor. Muharramské rituální performance a koncept mučednictví v Íránu. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010;
  • Kirste, Reinhard, a Herbert Schultze, Udo Tworuschka. Svátky světových náboženství. Přel. Tabita Vejnarová. Praha: Vyšehrad, 2002;
  • Kopecký, René, a Charif Bahbouh. Co je dobré vědět o arabském a islámském světě. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2014;
  • Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006;
  • Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015;
  • Tureček, Břetislav. Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel. Praha: Knižní klub, 2007.

Bronislav Ostřanský

Viz též: svátky (JKI-I)