krásná jména boží (JKI-I)
krásná jména boží (arab. al-asmá al-hasná) Přívlastky, jež jsou převážně synonymy Boha (Alláh). Dělí se do dvou kategorií: 1. základní jména (asmá az-zát), např. samo jméno Alláh nebo ar-Rahmán (Milosrdný); 2. jména vlastní (sifát) jako ar-Rahím (Slitovný). Dělí se rovněž na jména milosrdenství nebo krásy (al-Džamál – krása) a jména přísnosti nebo moci (al-Džalál – Moc). Jejich souborný název vyplývá z koránského verše „Jemu náležejí nejkrásnější jména“ (7:179). Jména sestávají z těch, jež jsou obsažena přímo ve zjevení, další jsou tradičně používána, ale nenajdeme je v koránu. Ačkoli počet k.j. se různí, obecně se jich uznává 99, a to v souladu s hadísem: „Bohu náleží 99 jmen“. V různých islám. zemích vycházejí příručky se seznamem 99 k.j., jež si má věřící osvojit a recitovat je, nejlépe v mešitě, v pozici džulús (modlitba), případně s růžencem v ruce, při vyslovení každého jména se má nechal mezi prsty projít jeden korálek. Následující ukázka k.j. je z lidového tisku, vydaného v syrském Halabu. 1. al-Awwal (První, 57: 3); 2. al-Achír (Poslední, 57: 3); 3. al-Ahad (Jeden, 112: 1); 4. al-Badí (Tvořitel, 2: 117); 7. al-Bašír (Vidoucí, 57: 3); 9. al-Bátin (Vnitřní, 57: 3); 15. al-Džámi (Shromažďovatel, 3: 9); 17. al-Háfiz (Strážce, 11: 57); 18. al-Hakk (Pravda, 20: 114); 19. al-Hakím (Vědoucí, 6: 18); 50. al-Ghaffár (Odpouštějící, 2: 235); 99. al-Wahháb (Poskytovatel, 3: 8). K.j. jsou komponenty dvou zákl. typů složených islám. osobních jmen: 1. první část tvoří slovo abd (pokorný sluha), druhou některé z k.j., např. Abd ar-Rahmán, Abd al-Latíf, Abd al-Wahháb a také Abdulláh – tj. Abd Alláh; 2. první část tvoří k.j., druhou slovo ad-dín (víra) s určitým členem, např. Džamál ad-Dín, Džalál ad-Dín, Núr ad-Dín.