mučedník (JKI-I)
mučedník (arab. šáhid nebo šahíd) Každý, kdo umírá v džihádu jako svědek náboženství. Má zajištěno místo v ráji, kde zůstává oblečen v oděv, který nesl na bitevním poli. Stopy krve na jeho těle a oděvu budou do dne posledního soudu stvrzovat jeho zásluhy. Dokonalý m. (aš-šahíd al-kámil) je ten, kdo padl jako mudžáhid nebo ho smrt zasáhla nespravedlivě, např. ve vězení nepřítele. Mezi práv. školami (mazhab, právní věda) není shoda, zda mučednictví předpokládá stav rituální čistoty. K m. jsou řazeni i ti, kdo zemřeli za tragických okolností, např. při živelné pohromě či nezaviněnou nehodou, a ti, kteří umírají ze žalu a v návalu soucitu nebo ti, jejichž smrt vzbuzuje lítost obce věřících, např. úmrtí dětí, smrt při cestě za poznáním a věděním, úmrtí v cizině. Zde se ovšem vyžaduje dodržení pohřebního rituálu. V moderní době se jako šahíd označuje každý padlý v boji za nár. nezávislost, včetně hnutí nebo stran se sekulárními programy. Šahíd je synonymum pro nár. hrdinu.
Viz též: mučedník (JKI-K)