parúsie (JKI-K)

parúsie (řec. parúsia – přítomnost, příchod) Ve společ. souvislosti výraz pro návštěvu, v polit. kontextu v císařské době technický termín pro návštěvu císaře nebo jeho úředníka. V Novém zákoně, v rané kř. literatuře i v pozdější teol. tradici se pojmu p. užívalo pro Kristův „druhý příchod“, tj. pro jeho zjevení na konci „tohoto věku“, kdy bude soudit živé i mrtvé (poslední soud); např. 1Te 4, 13-18 2Te 1, 5-10; 1K 15, 23; Mt 24, 3.7. Po Velikonocích očekávali křesťané p. v bezprostřední budoucnosti a ještě v padesátých letech se domnívali, že se jí dožijí někteří současníci (1Te 4,15). Oddálení p. však nezpůsobilo otřes církve. Křesťané se s ním vyrovnali předpokladem jejího relativního odsunutí (Mk 9, 1) a později zásadní relativizací lidského pojetí času (2Pe 3, 8; srv. Ž 90, 4). – V církvi se však stále znovu objevovaly skupiny a proudy očekávající blízkou p. (eschatologie), často v souvislosti s chiliasmem.

Pavel Pokorný