sahadža (Buddh)
sahadža [sahaja] – doslovně „spoluzrozené, přirozené, snadné“. Nágárdžuna1 tak rozlišoval cestu snadnou a cestu nesnadnou (kathina). Ve vadžrajáně je to atribut vidiny (májá) a prázdnoty (san. šúnjatá, pál. suňňatá); to vychází z mahájány, neboť všechno je sama prázdnota, není počátku ani konce, není sansára ani nirvána (pál. nibbána).
Význam pojmu v hinduismu viz sahadža (Hind)