sofer (JKI-J)
sofer (pl. sofrim; hebr. písař) Specialista vyškolený k psaní posvátných textů. Ve starověku působili písaři při královských dvorech a v chrámových úřadech, kde měli na starosti i finanční otázky, což zřejmě souvisí s odvozením termínu od slovesa safar – počítat. Většinou šlo o rodiny, kde písařské umění přecházelo z otce na syna. Později slovo s. označovalo člověka oprávněného k psaní svitků Tóry (Sefer Tora), tfilin, mezuzot a rozvodových smluv, které musely být sepsány na speciálně upraveném pergamenu, brkem a přírodním inkoustem. S. se nesměl při psaní svitků Tóry spoléhat na vlastní paměť, ale musel používat tzv. tikun sofrim, který obsahuje tradiční text Tóry. Před psaním textu Tóry, který obsahuje boží jména, se musel náležitě koncentrovat a rituálně očistit ponořením do mikve. S. často také působili jako zapisovatelé a sekretáři u soudních dvorů (bejt din).