alexandrijská škola (JKI-K)

alexandrijská škola Kř. teol.-fil. škola založená kolem 180 novoplatonikem Pantaenem a reprezentovaná Klementem Alexandrijským (asi 150- asi 215) a Órigenem (asi 185- asi 254). Představuje první závažnou systematizaci kř. učení v oblasti trinitární teologie (Trojice) a christologie. Podle a.š. je v božské Trojici Syn soupodstatný (homoúsios) s Bohem Otcem. Pouze Bůh Otec je ale Bohem sám sebou, zatímco Syn se jako preexistentní božský Logos (preexistence) stal Bohočlověkem (Órigenův výraz theantropos) tím, že přijal lidskou podobu. Ze Syna vychází Duch sv. Toto poněkud mystické subordinační pojetí bylo zdrojem protikladných výkladů přirozenosti Ježíše Krista. Podle jednoho pojetí (arianismus) byl Ježíš svou přirozeností člověk spojený s Logem, vybraný a nadaný Bohem Otcem. Podle druhého (zejm. Athanasia) je Ježíš stejné podstaty s Bohem Otcem a spojuje v sobě božskou a lidskou přirozenost (monofyzitismus, kappadocká škola). Vedle toho bylo pro a.š. zásadní určení vztahu teologie a filosofie, jež vystupovalo v prvotní podobě vztahu vědění a víry. Klement i Órigenés hájili funkčnost antické vzdělanosti, zejm. filosofie, při vedení pohanů ke křesťanství a při výchově ke Kristu; návazně na žid. filosofa Filóna Alexandrijského (kol. 13 př.n.l.- kol. 45/50 n.l.), který otevřel dialog mezi řec. filosofií a žid. náboženstvím, se představitelé a.š. pokusili o totéž s kř. výhradou, která se týkala zejm. učení o boží bytnosti a Logu. Klement Alexandrijský věnoval této látce, tvořící jakýsi první úvod do křesťanství, spisy Protreptikos pros Hellenas (Napomenutí pohanům), Paidagogos (Vychovatel) a Stromateis (Koberce). Órigenés se pokusil prokázat, že křesťanství je pravá filosofie; z jeho exegetických spisů se dochoval pouze lat. překlad díla Peri archon (De principiis), který tvoří první pokus o spekulativně-systémovou syntézu kř. učení. Jeho charakteristickým znakem je metoda alegorese, tj. takový hermeneutický princip, který dovoluje pomocí rozlišení tří smyslů Písma (somatického, psychického a pneumaticko-mystického) vždy zdůvodnit jeho neomylnost.

Břetislav Horyna