duše (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">duše</span> (arab. nasf, rúh) V koránu jsou ve vztahu k d. člověka bez rozlišování uváděny oba pojmy (zejm. 17: 87, 3: 24). Ani [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]] mezi nimi příliš nerozlišovalo, avšak v práv. a teol. literatuře se častěji používá termín „nafs“, zatímco „rúh“ se týká spíše otázek transcendentální povahy. Důsledněji se oba pojmy odlišují ve [[filosofie (JKI-I)|filosofii]], která navazuje na ře. fil. dědictví a ztotožňuje d. jak s dechem či vzduchem (arab. tanaffasa – dýchat), tak s Platonovou koncepcí, jež nahlíží d. jako zákl. princip poznání, pohybu a života. Např. v učení [[Ibn Síná, Abú Alí al-Husajn Ibn Abdulláh (JKI-I)|Ibn Síny]] je člověk utvářen z trojího základu: těla (džism), duše (nafs) a ducha (rúh), kdy d. je chápán jako první hybatel stvořeného světa. Toto „trojjediné“ fil. pojetí není obsaženo v koránu ani v [[tradice prorocká (JKI-I)|prorocké tradici]]. |
<span id="entry">duše</span> (arab. nasf, rúh) V koránu jsou ve vztahu k d. člověka bez rozlišování uváděny oba pojmy (zejm. 17: 87, 3: 24). Ani [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]] mezi nimi příliš nerozlišovalo, avšak v práv. a teol. literatuře se častěji používá termín „nafs“, zatímco „rúh“ se týká spíše otázek transcendentální povahy. Důsledněji se oba pojmy odlišují ve [[filosofie (JKI-I)|filosofii]], která navazuje na ře. fil. dědictví a ztotožňuje d. jak s dechem či vzduchem (arab. tanaffasa – dýchat), tak s Platonovou koncepcí, jež nahlíží d. jako zákl. princip poznání, pohybu a života. Např. v učení [[Ibn Síná, Abú Alí al-Husajn Ibn Abdulláh (JKI-I)|Ibn Síny]] je člověk utvářen z trojího základu: těla (džism), duše (nafs) a ducha (rúh), kdy d. je chápán jako první hybatel stvořeného světa. Toto „trojjediné“ fil. pojetí není obsaženo v koránu ani v [[tradice prorocká (JKI-I)|prorocké tradici]]. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[duše (JKI-J)|duše (JKI-J)]], [[duše (JKI-K)|duše (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[duše (JKI-J)|duše (JKI-J)]], [[duše (JKI-K)|duše (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
duše (arab. nasf, rúh) V koránu jsou ve vztahu k d. člověka bez rozlišování uváděny oba pojmy (zejm. 17: 87, 3: 24). Ani duchovenstvo mezi nimi příliš nerozlišovalo, avšak v práv. a teol. literatuře se častěji používá termín „nafs“, zatímco „rúh“ se týká spíše otázek transcendentální povahy. Důsledněji se oba pojmy odlišují ve filosofii, která navazuje na ře. fil. dědictví a ztotožňuje d. jak s dechem či vzduchem (arab. tanaffasa – dýchat), tak s Platonovou koncepcí, jež nahlíží d. jako zákl. princip poznání, pohybu a života. Např. v učení Ibn Síny je člověk utvářen z trojího základu: těla (džism), duše (nafs) a ducha (rúh), kdy d. je chápán jako první hybatel stvořeného světa. Toto „trojjediné“ fil. pojetí není obsaženo v koránu ani v prorocké tradici.
Viz též: duše (JKI-J), duše (JKI-K)