rozvod (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">rozvod</span> (arab. talák) Rozluka manželství, kodifikovaná v [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘e]]. Práv. norma sice říká, že manžel může zapudit svou ženu trojím vyslovením formule: „Zapuzuji tě“ (arab. tallaktuki). Taková praxe však nebyla a není typická. Složitost práv. interpretace r. vyplývá z [[korán (JKI-I)|koránu]], který r. hodnotí jako Bohu odporný čin (makrúh). V klasické [[právní věda (JKI-I)|právní vědě]] je postavení [[žena (JKI-I)|ženy]] značně omezeno, avšak i ona má na r. právo, prokáže-li před [[soudce (JKI-I)|soudcem]], že s ní nebo s jejími dětmi je zle zacházeno, bezdůvodnou dlouhodobou nepřítomnost manžela nebo jeho impotenci. Muhammad povoloval ženě r. i v případě ztráty citového vztahu. Ženě zpravidla náleží část hmotného majetku ([[mahr (JKI-I)|mahr]]). Není pochyb, že v minulosti často docházelo k nespravedlnostem nebo svévolným výkladům šarí‘y, do nichž se promítaly starší kulturní vlivy: kmenové zvykové právo předislám. Arabů ([[ádát (JKI-I)|ádát]]), mongolské právo jasa apod. R. byl a zůstává nosným tématem diskusí mezi reformisty ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) a konzervativním [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvem]]. Dnes je práv. praxe při r. závislá na charakteru režimu a jeho vztahu k legislativě. V sekulárnějších režimech (Egypt, Sýrie, Indonésie) se práv. norma značně přiblížila evrop. podmínkám. V zemích, kde je šarí‘a integrální součástí jurisdikce (Saúdská Arábie, Írán, Pákistán, částečně Malajsie, Súdán apod.), je rodinné právo závislé na lokálních interpretacích fakíhů. |
<span id="entry">rozvod</span> (arab. talák) Rozluka manželství, kodifikovaná v [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘e]]. Práv. norma sice říká, že manžel může zapudit svou ženu trojím vyslovením formule: „Zapuzuji tě“ (arab. tallaktuki). Taková praxe však nebyla a není typická. Složitost práv. interpretace r. vyplývá z [[korán (JKI-I)|koránu]], který r. hodnotí jako Bohu odporný čin (makrúh). V klasické [[právní věda (JKI-I)|právní vědě]] je postavení [[žena (JKI-I)|ženy]] značně omezeno, avšak i ona má na r. právo, prokáže-li před [[soudce (JKI-I)|soudcem]], že s ní nebo s jejími dětmi je zle zacházeno, bezdůvodnou dlouhodobou nepřítomnost manžela nebo jeho impotenci. Muhammad povoloval ženě r. i v případě ztráty citového vztahu. Ženě zpravidla náleží část hmotného majetku ([[mahr (JKI-I)|mahr]]). Není pochyb, že v minulosti často docházelo k nespravedlnostem nebo svévolným výkladům šarí‘y, do nichž se promítaly starší kulturní vlivy: kmenové zvykové právo předislám. Arabů ([[ádát (JKI-I)|ádát]]), mongolské právo jasa apod. R. byl a zůstává nosným tématem diskusí mezi reformisty ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) a konzervativním [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvem]]. Dnes je práv. praxe při r. závislá na charakteru režimu a jeho vztahu k legislativě. V sekulárnějších režimech (Egypt, Sýrie, Indonésie) se práv. norma značně přiblížila evrop. podmínkám. V zemích, kde je šarí‘a integrální součástí jurisdikce (Saúdská Arábie, Írán, Pákistán, částečně Malajsie, Súdán apod.), je rodinné právo závislé na lokálních interpretacích fakíhů. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[rozvod (JKI-J)|rozvod (JKI-J)]], [[rozvod (JKI-K)|rozvod (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[rozvod (JKI-J)|rozvod (JKI-J)]], [[rozvod (JKI-K)|rozvod (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
rozvod (arab. talák) Rozluka manželství, kodifikovaná v šarí‘e. Práv. norma sice říká, že manžel může zapudit svou ženu trojím vyslovením formule: „Zapuzuji tě“ (arab. tallaktuki). Taková praxe však nebyla a není typická. Složitost práv. interpretace r. vyplývá z koránu, který r. hodnotí jako Bohu odporný čin (makrúh). V klasické právní vědě je postavení ženy značně omezeno, avšak i ona má na r. právo, prokáže-li před soudcem, že s ní nebo s jejími dětmi je zle zacházeno, bezdůvodnou dlouhodobou nepřítomnost manžela nebo jeho impotenci. Muhammad povoloval ženě r. i v případě ztráty citového vztahu. Ženě zpravidla náleží část hmotného majetku (mahr). Není pochyb, že v minulosti často docházelo k nespravedlnostem nebo svévolným výkladům šarí‘y, do nichž se promítaly starší kulturní vlivy: kmenové zvykové právo předislám. Arabů (ádát), mongolské právo jasa apod. R. byl a zůstává nosným tématem diskusí mezi reformisty (reformismus) a konzervativním duchovenstvem. Dnes je práv. praxe při r. závislá na charakteru režimu a jeho vztahu k legislativě. V sekulárnějších režimech (Egypt, Sýrie, Indonésie) se práv. norma značně přiblížila evrop. podmínkám. V zemích, kde je šarí‘a integrální součástí jurisdikce (Saúdská Arábie, Írán, Pákistán, částečně Malajsie, Súdán apod.), je rodinné právo závislé na lokálních interpretacích fakíhů.
Viz též: rozvod (JKI-J), rozvod (JKI-K)