sekularismus (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">sekularismus</span> (lat. saeculum – časnost, světskost) Termín spjatý zejm. s moderním [[křesťanství (JKI-K)|křesťanstvím]], příp. diasporním [[judaismus (JKI-J)|judaismem]], odluka náboženství od [[stát (JKI-K)|státu]], jeho výkonných a legislativních institucí. Často se chápe jako pozitivní vymoženost a hist. danost záp. civilizace, jako rys buržoazních revolucí a osvícenských reforem konce 18. a celého 19. stol. Oddělení instituce [[církev (JKI-K)|církve]] od práv. a vzdělávacích systémů moderního nár. státu se považuje za zákl. předpoklad přechodu společnosti ke kapitalismu. Mezi evrop. s. a zákl. rysy hist. vývoje [[islám (JKI-I)|islámu]] není přímá vazba. S. v islám. prostředí je nepůvodní, importovaný, příp. mechanicky uplatňovaný fenomén, který není primárně chápán jako pozitivní, neboť postrádá oporu v místních společ. vrstvách. Problém s pojetím s. v islámu začíná už u terminologie – arab. neologismus ilmáníja (vědeckost?) nebo dunjawíja (od dunjá – tento svět) ukazují na nedostatečné pochopení smyslu termínu, příp. jeho nepotřebnost. Odluku víry (dín) a státu (dawla) islám. politika často pragmaticky uplatňovala, ale programově nevyhlašovala. Latentní dvojjedinost náb. a polit. roviny, jež je od poč. v dějinách islámu přítomna ([[chalífát (JKI-I)|chalífát]]), se projevuje: a) v nedostatečné schopnosti stoupenců s. oddělit obě roviny v reálné polit. a legislativní praxi; b) v stále sílící tendenci islám. [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]] znovu zapojit reformovaný islám, včetně [[šarí‘a (JKI-I)|šarí’y]], do politiky. Jistých výsledků dosáhlo pouze Turecko ([[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]), ale vývoj posledních 2-3 desetiletí ukázal, že s. není v islámu nezvratný trend. |
<span id="entry">sekularismus</span> (lat. saeculum – časnost, světskost) Termín spjatý zejm. s moderním [[křesťanství (JKI-K)|křesťanstvím]], příp. diasporním [[judaismus (JKI-J)|judaismem]], odluka náboženství od [[stát (JKI-K)|státu]], jeho výkonných a legislativních institucí. Často se chápe jako pozitivní vymoženost a hist. danost záp. civilizace, jako rys buržoazních revolucí a osvícenských reforem konce 18. a celého 19. stol. Oddělení instituce [[církev (JKI-K)|církve]] od práv. a vzdělávacích systémů moderního nár. státu se považuje za zákl. předpoklad přechodu společnosti ke kapitalismu. Mezi evrop. s. a zákl. rysy hist. vývoje [[islám (JKI-I)|islámu]] není přímá vazba. S. v islám. prostředí je nepůvodní, importovaný, příp. mechanicky uplatňovaný fenomén, který není primárně chápán jako pozitivní, neboť postrádá oporu v místních společ. vrstvách. Problém s pojetím s. v islámu začíná už u terminologie – arab. neologismus ilmáníja (vědeckost?) nebo dunjawíja (od dunjá – tento svět) ukazují na nedostatečné pochopení smyslu termínu, příp. jeho nepotřebnost. Odluku víry (dín) a státu (dawla) islám. politika často pragmaticky uplatňovala, ale programově nevyhlašovala. Latentní dvojjedinost náb. a polit. roviny, jež je od poč. v dějinách islámu přítomna ([[chalífát (JKI-I)|chalífát]]), se projevuje: a) v nedostatečné schopnosti stoupenců s. oddělit obě roviny v reálné polit. a legislativní praxi; b) v stále sílící tendenci islám. [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]] znovu zapojit reformovaný islám, včetně [[šarí‘a (JKI-I)|šarí’y]], do politiky. Jistých výsledků dosáhlo pouze Turecko ([[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]), ale vývoj posledních 2-3 desetiletí ukázal, že s. není v islámu nezvratný trend. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[sekularismus (JKI-K)|sekularismus (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[sekularismus (JKI-K)|sekularismus (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
sekularismus (lat. saeculum – časnost, světskost) Termín spjatý zejm. s moderním křesťanstvím, příp. diasporním judaismem, odluka náboženství od státu, jeho výkonných a legislativních institucí. Často se chápe jako pozitivní vymoženost a hist. danost záp. civilizace, jako rys buržoazních revolucí a osvícenských reforem konce 18. a celého 19. stol. Oddělení instituce církve od práv. a vzdělávacích systémů moderního nár. státu se považuje za zákl. předpoklad přechodu společnosti ke kapitalismu. Mezi evrop. s. a zákl. rysy hist. vývoje islámu není přímá vazba. S. v islám. prostředí je nepůvodní, importovaný, příp. mechanicky uplatňovaný fenomén, který není primárně chápán jako pozitivní, neboť postrádá oporu v místních společ. vrstvách. Problém s pojetím s. v islámu začíná už u terminologie – arab. neologismus ilmáníja (vědeckost?) nebo dunjawíja (od dunjá – tento svět) ukazují na nedostatečné pochopení smyslu termínu, příp. jeho nepotřebnost. Odluku víry (dín) a státu (dawla) islám. politika často pragmaticky uplatňovala, ale programově nevyhlašovala. Latentní dvojjedinost náb. a polit. roviny, jež je od poč. v dějinách islámu přítomna (chalífát), se projevuje: a) v nedostatečné schopnosti stoupenců s. oddělit obě roviny v reálné polit. a legislativní praxi; b) v stále sílící tendenci islám. fundamentalismu znovu zapojit reformovaný islám, včetně šarí’y, do politiky. Jistých výsledků dosáhlo pouze Turecko (kemalistické reformy), ale vývoj posledních 2-3 desetiletí ukázal, že s. není v islámu nezvratný trend.
Viz též: sekularismus (JKI-K)