rozvod (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">rozvod</span> Práv. akt ukončující [[manželství (JKI-K)|manželství]] za života manželů. Z hlediska círk. [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|práva]] se rozeznává 1. rozluka (lat. divortium, dissolutio vinculi – zrušení svazku [manželského]) a 2. rozvod (lat. separatio [a mensa et toro] – rozvod [od stolu a lože]), tj. práv. separace manželů, aniž manželství formálně zaniklo. Kanonické právo praktikované [[římskokatolická církev (JKI-K)|římskokatolickou církví]] pojímá platné a naplněné manželství (matrimonium ratum et consummatum) jako [[svátosti (JKI-K)|svátost]] a trvá na jeho nerozlučitelnosti. V závažných případech papež může na žádost obou nebo jednoho z manželů rozloučit, tj. zrušit (dissolutio) pouze nenaplněné manželství (matrimonium non consummatum). R. „od stolu a lože“ (separatio) ze závažných důvodů je v kanonickém právu dovolen. Prohlášení neplatnosti manželství není rozlukou, neboť v takových případech manželství právně nevzniklo. Na Východě byl r. od dob císaře Justiniána I. (527-565) obecně více tolerován, i když neschvalován. V pravoslaví lze ve výjimečných případech m. rozloučit na základě rozhodnutí duch. soudu, potvrzeného biskupem ([[archijerej (JKI-K)|archijerej]]). |
<span id="entry">rozvod</span> Práv. akt ukončující [[manželství (JKI-K)|manželství]] za života manželů. Z hlediska círk. [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|práva]] se rozeznává 1. rozluka (lat. divortium, dissolutio vinculi – zrušení svazku [manželského]) a 2. rozvod (lat. separatio [a mensa et toro] – rozvod [od stolu a lože]), tj. práv. separace manželů, aniž manželství formálně zaniklo. Kanonické právo praktikované [[římskokatolická církev (JKI-K)|římskokatolickou církví]] pojímá platné a naplněné manželství (matrimonium ratum et consummatum) jako [[svátosti (JKI-K)|svátost]] a trvá na jeho nerozlučitelnosti. V závažných případech papež může na žádost obou nebo jednoho z manželů rozloučit, tj. zrušit (dissolutio) pouze nenaplněné manželství (matrimonium non consummatum). R. „od stolu a lože“ (separatio) ze závažných důvodů je v kanonickém právu dovolen. Prohlášení neplatnosti manželství není rozlukou, neboť v takových případech manželství právně nevzniklo. Na Východě byl r. od dob císaře Justiniána I. (527-565) obecně více tolerován, i když neschvalován. V pravoslaví lze ve výjimečných případech m. rozloučit na základě rozhodnutí duch. soudu, potvrzeného biskupem ([[archijerej (JKI-K)|archijerej]]). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[rozvod (JKI-J)|rozvod (JKI-J)]], [[rozvod (JKI-I)|rozvod (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[rozvod (JKI-J)|rozvod (JKI-J)]], [[rozvod (JKI-I)|rozvod (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
rozvod Práv. akt ukončující manželství za života manželů. Z hlediska círk. práva se rozeznává 1. rozluka (lat. divortium, dissolutio vinculi – zrušení svazku [manželského]) a 2. rozvod (lat. separatio [a mensa et toro] – rozvod [od stolu a lože]), tj. práv. separace manželů, aniž manželství formálně zaniklo. Kanonické právo praktikované římskokatolickou církví pojímá platné a naplněné manželství (matrimonium ratum et consummatum) jako svátost a trvá na jeho nerozlučitelnosti. V závažných případech papež může na žádost obou nebo jednoho z manželů rozloučit, tj. zrušit (dissolutio) pouze nenaplněné manželství (matrimonium non consummatum). R. „od stolu a lože“ (separatio) ze závažných důvodů je v kanonickém právu dovolen. Prohlášení neplatnosti manželství není rozlukou, neboť v takových případech manželství právně nevzniklo. Na Východě byl r. od dob císaře Justiniána I. (527-565) obecně více tolerován, i když neschvalován. V pravoslaví lze ve výjimečných případech m. rozloučit na základě rozhodnutí duch. soudu, potvrzeného biskupem (archijerej).
Viz též: rozvod (JKI-J), rozvod (JKI-I)