sarvástiváda (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">sarvástiváda</span> [sarvāstivāda], pál. ''sabbatthiváda'' [sabbatthivāda] – škola, která se odštěpila od ''[[sthaviraváda (Buddh)|sthaviravády]]'' v době císaře [[Ašóka (Buddh)|Ašóky]]. Její zásadní tezí je, že „všechno existuje“ (san. ''sarvam asti'', pál. ''sabbam atthi''), minulost, přítomnost i budoucnost, a to zároveň v současnosti. ''Sarvástivádinové'' stojí na přechodu mezi ''[[hínajána (Buddh)|hínajánou]]'' a ''[[mahájána (Buddh)|mahájánou]]''. Měli svůj kánon psaný sanskrtem, ale dochoval se jen částečně v překladu tibetském a čínském. Základními spisy jsou [[Vasubandhu (Buddh)|Vasubandhuova]] ''Abhidharmakóša'' a ''Mahávibhášá'' sepsaná pod redakcí [[Vasumitra Mladší (Buddh)|Vasumitrovou]]. Ustanovili si na pětasedmdesát různých ''[[dharma (Buddh)#4|dharm<sup>4</sup>]]''; jsou sestavené (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata'') a nesestavené (san. ''[[asanskrta (Buddh)|asanskrta]]'', pál. ''asankhata''), ale ty jsou jen tři, a to ''[[ákáša (Buddh)|ákáša]]'' (pál. ''ákása''), ''[[apratišthitanirvána (Buddh)|apratišthitanirvána]]'' (pál. ''appatitthitanibbána'') a ''[[pratišthitanirvána (Buddh)|pratišthitanirvána]]'' (pál. ''patitthitanibbána''). ''Sarvástivádinové'' bývají zváni též ''vaibhášikové'' podle svého spisu ''Mahávibhášá'', ''Velký komentář'', který je vskutku sumou učení původního buddhismu. Čínský poutník [[I-ťing (Buddh)|I-ťing]] je nazývá „vznešená základní škola hlásající, že všechno existuje“ (san. ''árjamúlasarvástivádanikája'') a tvrdí, že byli rozděleni na čtyři sekty. |
<span id="entry">sarvástiváda</span> [sarvāstivāda], pál. ''sabbatthiváda'' [sabbatthivāda] – škola, která se odštěpila od ''[[sthaviraváda (Buddh)|sthaviravády]]'' v době císaře [[Ašóka (Buddh)|Ašóky]]. Její zásadní tezí je, že „všechno existuje“ (san. ''sarvam asti'', pál. ''sabbam atthi''), minulost, přítomnost i budoucnost, a to zároveň v současnosti. ''Sarvástivádinové'' stojí na přechodu mezi ''[[hínajána (Buddh)|hínajánou]]'' a ''[[mahájána (Buddh)|mahájánou]]''. Měli svůj kánon psaný sanskrtem, ale dochoval se jen částečně v překladu tibetském a čínském. Základními spisy jsou [[Vasubandhu (Buddh)|Vasubandhuova]] ''Abhidharmakóša'' a ''Mahávibhášá'' sepsaná pod redakcí [[Vasumitra Mladší (Buddh)|Vasumitrovou]]. Ustanovili si na pětasedmdesát různých ''[[dharma (Buddh)#4|dharm<sup>4</sup>]]''; jsou sestavené (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata'') a nesestavené (san. ''[[asanskrta (Buddh)|asanskrta]]'', pál. ''asankhata''), ale ty jsou jen tři, a to ''[[ákáša (Buddh)|ákáša]]'' (pál. ''ákása''), ''[[apratišthitanirvána (Buddh)|apratišthitanirvána]]'' (pál. ''appatitthitanibbána'') a ''[[pratišthitanirvána (Buddh)|pratišthitanirvána]]'' (pál. ''patitthitanibbána''). ''Sarvástivádinové'' bývají zváni též ''vaibhášikové'' podle svého spisu ''Mahávibhášá'', ''Velký komentář'', který je vskutku sumou učení původního buddhismu. Čínský poutník [[I-ťing (Buddh)|I-ťing]] je nazývá „vznešená základní škola hlásající, že všechno existuje“ (san. ''árjamúlasarvástivádanikája'') a tvrdí, že byli rozděleni na čtyři sekty. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[sanskrtský kánon (Buddh)|sanskrtský kánon]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[sanskrtský kánon (Buddh)|sanskrtský kánon]] |
||
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]] |
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]] |
||
[[Kategorie:Buddhismus]] |
[[Kategorie:Buddhismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
sarvástiváda [sarvāstivāda], pál. sabbatthiváda [sabbatthivāda] – škola, která se odštěpila od sthaviravády v době císaře Ašóky. Její zásadní tezí je, že „všechno existuje“ (san. sarvam asti, pál. sabbam atthi), minulost, přítomnost i budoucnost, a to zároveň v současnosti. Sarvástivádinové stojí na přechodu mezi hínajánou a mahájánou. Měli svůj kánon psaný sanskrtem, ale dochoval se jen částečně v překladu tibetském a čínském. Základními spisy jsou Vasubandhuova Abhidharmakóša a Mahávibhášá sepsaná pod redakcí Vasumitrovou. Ustanovili si na pětasedmdesát různých dharm4; jsou sestavené (san. sanskrta, pál. sankhata) a nesestavené (san. asanskrta, pál. asankhata), ale ty jsou jen tři, a to ákáša (pál. ákása), apratišthitanirvána (pál. appatitthitanibbána) a pratišthitanirvána (pál. patitthitanibbána). Sarvástivádinové bývají zváni též vaibhášikové podle svého spisu Mahávibhášá, Velký komentář, který je vskutku sumou učení původního buddhismu. Čínský poutník I-ťing je nazývá „vznešená základní škola hlásající, že všechno existuje“ (san. árjamúlasarvástivádanikája) a tvrdí, že byli rozděleni na čtyři sekty.
Viz též: sanskrtský kánon