almužna (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">almužna</span> (arab. zakát nebo sadaka) Jeden z [[pět sloupů víry (JKI-I)|pěti sloupů víry]]; v islám. právu ([[právní věda (JKI-I)|právní věda]]) chápána jako vrácení části majetku, který Bůh ([[Alláh (JKI-I)|Alláh]]) umožnil člověku získat, jako povinný odpustek za hříšnou touhu vlastnit. Podle [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] má a. odvádět každý dospělý [[muslim (JKI-I)|muslim]], jehož majetek přesahuje zákonem stanovené minimum. A. se nevztahuje na otroky ([[otroctví (JKI-I)|otroctví]]), [[jinověrci (JKI-I)|jinověrce]], tělesně a duševně postižené a děti. A. se odváděla ke konci lunárního roku z devíti druhů naturálií a peněz. Prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] zavedl a. kvůli soc. spravedlnosti v rámci [[obec věřících (JKI-I)|obce]]. A. se vyvinula v náb.-ideologicky zdůvodněnou státní daň, jejíž výtěžky byly věnovány na soc. a kulturní účely. V klasickém pojetí se a. udržela jen do 9.-10. stol., poté se její etický smysl vulgarizoval. Sadaka je typ a., kterou má věřící poskytnout potřebnému člověku; dodnes neztratila svůj eticko-náb. podtext. Některé konzervativní islám. režimy a ulamá ([[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]]) vydávají zásadu sadaky za plnohodnotný ekvivalent soc. politiky, důkaz životnosti [[islám (JKI-I)|islámu]], nezbytnosti islám. zákonodárství v polit. a soc. životě. |
<span id="entry">almužna</span> (arab. zakát nebo sadaka) Jeden z [[pět sloupů víry (JKI-I)|pěti sloupů víry]]; v islám. právu ([[právní věda (JKI-I)|právní věda]]) chápána jako vrácení části majetku, který Bůh ([[Alláh (JKI-I)|Alláh]]) umožnil člověku získat, jako povinný odpustek za hříšnou touhu vlastnit. Podle [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] má a. odvádět každý dospělý [[muslim (JKI-I)|muslim]], jehož majetek přesahuje zákonem stanovené minimum. A. se nevztahuje na otroky ([[otroctví (JKI-I)|otroctví]]), [[jinověrci (JKI-I)|jinověrce]], tělesně a duševně postižené a děti. A. se odváděla ke konci lunárního roku z devíti druhů naturálií a peněz. Prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] zavedl a. kvůli soc. spravedlnosti v rámci [[obec věřících (JKI-I)|obce]]. A. se vyvinula v náb.-ideologicky zdůvodněnou státní daň, jejíž výtěžky byly věnovány na soc. a kulturní účely. V klasickém pojetí se a. udržela jen do 9.-10. stol., poté se její etický smysl vulgarizoval. Sadaka je typ a., kterou má věřící poskytnout potřebnému člověku; dodnes neztratila svůj eticko-náb. podtext. Některé konzervativní islám. režimy a ulamá ([[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]]) vydávají zásadu sadaky za plnohodnotný ekvivalent soc. politiky, důkaz životnosti [[islám (JKI-I)|islámu]], nezbytnosti islám. zákonodárství v polit. a soc. životě. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[cedaka (JKI-J)|cedaka (JKI-J)]], [[almužna (JKI-K)|almužna (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[cedaka (JKI-J)|cedaka (JKI-J)]], [[almužna (JKI-K)|almužna (JKI-K)]], [[almužna (Islam)|almužna (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
almužna (arab. zakát nebo sadaka) Jeden z pěti sloupů víry; v islám. právu (právní věda) chápána jako vrácení části majetku, který Bůh (Alláh) umožnil člověku získat, jako povinný odpustek za hříšnou touhu vlastnit. Podle šarí‘y má a. odvádět každý dospělý muslim, jehož majetek přesahuje zákonem stanovené minimum. A. se nevztahuje na otroky (otroctví), jinověrce, tělesně a duševně postižené a děti. A. se odváděla ke konci lunárního roku z devíti druhů naturálií a peněz. Prorok Muhammad zavedl a. kvůli soc. spravedlnosti v rámci obce. A. se vyvinula v náb.-ideologicky zdůvodněnou státní daň, jejíž výtěžky byly věnovány na soc. a kulturní účely. V klasickém pojetí se a. udržela jen do 9.-10. stol., poté se její etický smysl vulgarizoval. Sadaka je typ a., kterou má věřící poskytnout potřebnému člověku; dodnes neztratila svůj eticko-náb. podtext. Některé konzervativní islám. režimy a ulamá (duchovenstvo) vydávají zásadu sadaky za plnohodnotný ekvivalent soc. politiky, důkaz životnosti islámu, nezbytnosti islám. zákonodárství v polit. a soc. životě.
Viz též: cedaka (JKI-J), almužna (JKI-K), almužna (Islam)