almužna (Islam)

almužna (zakát) – náboženská daň, patřící mezi tzv. pět pilířů islámu (arkán ad-dín al-chamsa). Zakát představuje velmi konkrétní a velmi hmatatelný výraz dobročinnosti (charita) a solidarity, na něž klade islám takový silný důraz. Almužna byla pevně institucializována záhy po Muhammadově smrti, za vlády chalífů vedených správnou cestou (al-chulafá ar-rášidún). Zakát je povinen platit každý muslim, pokud jeho majetek (vlastnictví) přesáhne určitou minimální výši (nisáb), který jednotlivé právní školy (šaríʻa) přesně vymezují pro většinu druhů majetku. U plodin činí 10 %, u zvířat podléhá složitým počtům, ale odpovídá zhruba 2,5 %, u drahých kovů je to rovněž 2,5 % atd. Zakát by měl sloužit k ryze charitativním účelům, na přesně vymezené cíle a nikdy by neměl splynout se státním rozpočtem, což se však ve středověku příliš nedodržovalo. Zakát může teoreticky rozdělit sám věřící, ale v praxi tuto výsadu přenechává státním institucím, které muslimy na tuto povinnost upozorňují v moderní době též prostřednictvím médií a internetu. Vedle povinné almužny, zakátu, existuje také almužna dobrovolná (sadaqa). Zvláštní místo v muslimské dobročinnosti zaujímá dobrovolný zakát rozdělovaný u příležitosti konce postního měsíce ramadánu (svátky), zvaný zakát al-fitr (doslova „almužna při přerušení půstu“). Korán v súře Pokání (at-Tawba) přesně vymezuje, kdo by měl dostat stanovený podíl z vybraných prostředků zakátu. Jedná se především o chudáky a žebráky, výběrčí almužny (neboť platba zakátu se záhy institucionalizovala), ty, „jejichž srdce mají být získána“ (což se dnes interpretuje zejména v misijních intencích, džihád), otroky, kteří se chtějí vykoupit z otroctví, ty, kdož se zadlužili kvůli nějakému bohulibému činu, a muslimské pocestné, kteří by bez pomoci nedokázali dosáhnout cíle své cesty. Část prostředků má být vynakládána též v intencích Cesty Boží (sabíluʼlláh), čímž se však nemusí myslet jen ozbrojený džihád, ale též mj. zajišťování chodu veřejněprospěšných institucí (např. mešit) nebo misijních ambicí islámu.

Dále k tématu

• ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. Zaostřeno na islám. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
• Beránek, Ondřej, a Pavel Ťupek. Dvojí tvář islámské charity. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008;
• Denny, Frederick M. Islám a muslimská obec. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;
• Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2003;
• Mendel, Miloš, a kol. Islám: Ideál a skutečnost. Praha: Baset, 2002;
• Sušer, Jan. „Dobročinnost a vztah islámu k chudobě: Přijde škudil do ráje?“ Dingir 17, č. 1 (2014): 25-7. https://www.dingir.cz/archiv/Dingir114.pdf.

Bronislav Ostřanský

Viz též: almužna (JKI-I)