almužna (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
imported>ZRN
(odkazy do Slovníku islámu)
 
Řádek 3: Řádek 3:
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
   
<span class="section_title">Viz též:</span> [[cedaka (JKI-J)|cedaka (JKI-J)]], [[almužna (JKI-K)|almužna (JKI-K)]]
+
<span class="section_title">Viz též:</span> [[cedaka (JKI-J)|cedaka (JKI-J)]], [[almužna (JKI-K)|almužna (JKI-K)]], [[almužna (Islam)|almužna (Islam)]]
 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 
[[Kategorie:JKI/Islám]]
 
[[Kategorie:JKI/Islám]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37

almužna (arab. zakát nebo sadaka) Jeden z pěti sloupů víry; v islám. právu (právní věda) chápána jako vrácení části majetku, který Bůh (Alláh) umožnil člověku získat, jako povinný odpustek za hříšnou touhu vlastnit. Podle šarí‘y má a. odvádět každý dospělý muslim, jehož majetek přesahuje zákonem stanovené minimum. A. se nevztahuje na otroky (otroctví), jinověrce, tělesně a duševně postižené a děti. A. se odváděla ke konci lunárního roku z devíti druhů naturálií a peněz. Prorok Muhammad zavedl a. kvůli soc. spravedlnosti v rámci obce. A. se vyvinula v náb.-ideologicky zdůvodněnou státní daň, jejíž výtěžky byly věnovány na soc. a kulturní účely. V klasickém pojetí se a. udržela jen do 9.-10. stol., poté se její etický smysl vulgarizoval. Sadaka je typ a., kterou má věřící poskytnout potřebnému člověku; dodnes neztratila svůj eticko-náb. podtext. Některé konzervativní islám. režimy a ulamá (duchovenstvo) vydávají zásadu sadaky za plnohodnotný ekvivalent soc. politiky, důkaz životnosti islámu, nezbytnosti islám. zákonodárství v polit. a soc. životě.

Miloš Mendel

Viz též: cedaka (JKI-J), almužna (JKI-K), almužna (Islam)