svoboda (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">svoboda</span> Ve smyslu nezávislosti lidských záměrů a činů je s. pro islám nepřípustná. Bez víry v Boha a odevzdání se jeho vůli člověk neví a nikdy se nedozví, co vlastně dělá. Koránské pojetí [[predestinace (JKI-I)|predestinace]] zužuje prostor výlučně lidského rozhodování na minimum. Racionalismus [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazily]] posunul problém do polohy popření striktní determinace. Nebylo udržitelné klást vedle sebe odpovědnost člověka za jeho činy a zároveň víru v předurčenost lidských skutků ([[džabríja (JKI-I)|džabríja]], [[kadaríja (JKI-I)|kadaríja]]). V současnosti převládá názor, že člověk má od narození určité dispozice a sklony, které ho v jistém smyslu předurčují, a zároveň je mu nabídnuta volba mezi zatracením a [[spása (JKI-I)|spásou]] jakožto akt svobodné lidské vůle. Přijetí islámu, které je individuálním rozhodnutím, však předznamenává následnou nutnost – nutný respekt k božímu zákonu, který vylučuje s. jako možnost rozhodovat se nezávisle a bez ohledu na vědomí hranic, které zprostředkovává [[korán (JKI-I)|korán]], resp. [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]]. |
<span id="entry">svoboda</span> Ve smyslu nezávislosti lidských záměrů a činů je s. pro islám nepřípustná. Bez víry v Boha a odevzdání se jeho vůli člověk neví a nikdy se nedozví, co vlastně dělá. Koránské pojetí [[predestinace (JKI-I)|predestinace]] zužuje prostor výlučně lidského rozhodování na minimum. Racionalismus [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazily]] posunul problém do polohy popření striktní determinace. Nebylo udržitelné klást vedle sebe odpovědnost člověka za jeho činy a zároveň víru v předurčenost lidských skutků ([[džabríja (JKI-I)|džabríja]], [[kadaríja (JKI-I)|kadaríja]]). V současnosti převládá názor, že člověk má od narození určité dispozice a sklony, které ho v jistém smyslu předurčují, a zároveň je mu nabídnuta volba mezi zatracením a [[spása (JKI-I)|spásou]] jakožto akt svobodné lidské vůle. Přijetí islámu, které je individuálním rozhodnutím, však předznamenává následnou nutnost – nutný respekt k božímu zákonu, který vylučuje s. jako možnost rozhodovat se nezávisle a bez ohledu na vědomí hranic, které zprostředkovává [[korán (JKI-I)|korán]], resp. [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]]. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[svoboda (JKI-K)|svoboda (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[svoboda (JKI-K)|svoboda (JKI-K)]], [[svoboda (Islam)|svoboda (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]] |
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
svoboda Ve smyslu nezávislosti lidských záměrů a činů je s. pro islám nepřípustná. Bez víry v Boha a odevzdání se jeho vůli člověk neví a nikdy se nedozví, co vlastně dělá. Koránské pojetí predestinace zužuje prostor výlučně lidského rozhodování na minimum. Racionalismus mu‘tazily posunul problém do polohy popření striktní determinace. Nebylo udržitelné klást vedle sebe odpovědnost člověka za jeho činy a zároveň víru v předurčenost lidských skutků (džabríja, kadaríja). V současnosti převládá názor, že člověk má od narození určité dispozice a sklony, které ho v jistém smyslu předurčují, a zároveň je mu nabídnuta volba mezi zatracením a spásou jakožto akt svobodné lidské vůle. Přijetí islámu, které je individuálním rozhodnutím, však předznamenává následnou nutnost – nutný respekt k božímu zákonu, který vylučuje s. jako možnost rozhodovat se nezávisle a bez ohledu na vědomí hranic, které zprostředkovává korán, resp. šarí‘a.
Viz též: svoboda (JKI-K), svoboda (Islam)