Terezie z Ávily (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Terezie z Ávily</span> (1515-1582) Špan. mystička, spisovatelka, reformátorka a organizátorka řádu bosých [[karmelitáni (JKI-K)|karmelitek]]. Po vstupu do kláštera v Ávile (1533) vedla vlažný náb. život, který nezměnila ani její choroba. Obrat nastal kol. 1555 vlivem zpovědníka. V klášteře se cílevědomě umrtvovala a tento způsob života chtěla prosadit v řádových domech s přísnou [[řehole (JKI-K)|řeholí]]. To se jí zdařilo a 1563 založila v Ávile klášter San José, první klášter bosých karmelitek. Zde také napsala svou prvou knihu ''Cesta k dokonalosti''. Další léta naplnila prací při zakládání klášterů, kdy jí byl nápomocen Jan z Kříže (1542-1591). Organizační starosti ji neodváděly od spirituálního života, který dosáhl vrcholu v tzv. duch. manželství duše s Bohem (1572; [[mystika (JKI-K)|mystika]]). V té době napsala na přání svých zpovědníků ještě další knihy, např. ''Základy'', ''Život'', ''Výkřiky'', ''Vnitřní hrad''. Kanonizována 1622, od 1814 patronka Španělska. Její lit. význam spočívá v schopnosti vyjádřit stav mezi rozumovou meditací a extází, mezi „klidem“ a „spojením“. 1970 ji papež [[Pavel VI. (JKI-K)|Pavel VI.]] oficiálně uznal za učitelku církve. |
<span id="entry">Terezie z Ávily</span> (1515-1582) Špan. mystička, spisovatelka, reformátorka a organizátorka řádu bosých [[karmelitáni (JKI-K)|karmelitek]]. Po vstupu do kláštera v Ávile (1533) vedla vlažný náb. život, který nezměnila ani její choroba. Obrat nastal kol. 1555 vlivem zpovědníka. V klášteře se cílevědomě umrtvovala a tento způsob života chtěla prosadit v řádových domech s přísnou [[řehole (JKI-K)|řeholí]]. To se jí zdařilo a 1563 založila v Ávile klášter San José, první klášter bosých karmelitek. Zde také napsala svou prvou knihu ''Cesta k dokonalosti''. Další léta naplnila prací při zakládání klášterů, kdy jí byl nápomocen Jan z Kříže (1542-1591). Organizační starosti ji neodváděly od spirituálního života, který dosáhl vrcholu v tzv. duch. manželství duše s Bohem (1572; [[mystika (JKI-K)|mystika]]). V té době napsala na přání svých zpovědníků ještě další knihy, např. ''Základy'', ''Život'', ''Výkřiky'', ''Vnitřní hrad''. Kanonizována 1622, od 1814 patronka Španělska. Její lit. význam spočívá v schopnosti vyjádřit stav mezi rozumovou meditací a extází, mezi „klidem“ a „spojením“. 1970 ji papež [[Pavel VI. (JKI-K)|Pavel VI.]] oficiálně uznal za učitelku církve. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[karmelitáni (JKI-K)|karmelitáni]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[karmelitáni (JKI-K)|karmelitáni]] |
||
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]] |
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
Terezie z Ávily (1515-1582) Špan. mystička, spisovatelka, reformátorka a organizátorka řádu bosých karmelitek. Po vstupu do kláštera v Ávile (1533) vedla vlažný náb. život, který nezměnila ani její choroba. Obrat nastal kol. 1555 vlivem zpovědníka. V klášteře se cílevědomě umrtvovala a tento způsob života chtěla prosadit v řádových domech s přísnou řeholí. To se jí zdařilo a 1563 založila v Ávile klášter San José, první klášter bosých karmelitek. Zde také napsala svou prvou knihu Cesta k dokonalosti. Další léta naplnila prací při zakládání klášterů, kdy jí byl nápomocen Jan z Kříže (1542-1591). Organizační starosti ji neodváděly od spirituálního života, který dosáhl vrcholu v tzv. duch. manželství duše s Bohem (1572; mystika). V té době napsala na přání svých zpovědníků ještě další knihy, např. Základy, Život, Výkřiky, Vnitřní hrad. Kanonizována 1622, od 1814 patronka Španělska. Její lit. význam spočívá v schopnosti vyjádřit stav mezi rozumovou meditací a extází, mezi „klidem“ a „spojením“. 1970 ji papež Pavel VI. oficiálně uznal za učitelku církve.
Viz též: karmelitáni