Agudat Jisra’el (JKI-J)

Agudat Jisra’el (hebr. Sdružení Izraele; též Aguda) Svět. žid. hnutí a později v Izraeli i polit. strana, jejichž cílem je uchránit ortodoxii na základě zásady dodržování halachy jako řídícího principu žid. života a společnosti. Vzhledem k jazykové a zeměpisné orientaci se jedná výlučně o hnutí Aškenázů. A.J. byla zal. v Katovicích 1912 ortodoxními Židy z Německa. Později vzniklo i hnutí mládeže (Ze’irej Agudat Jisra’el), hnutí žen (Nšej Agudat Jisra’el) a dělnická organizace (Po’alej Agudat Jisra’el), která se však oddělila kvůli neshodám v soc. a náb. otázkách. A.J. kriticky vystupovala proti všem formativním krokům sionismu, které nevycházely z halachy, a odmítala jakoukoli světskou činnost v intencích sionistického sekularismu. Pův. odmítavé stanovisko k sionistickému osídlování Palestiny se změnilo po nástupu nacistů k moci v Německu. Holocaust (šo’a) síly A.J. velmi oslabil. 1947 byla na kongresu v Mariánských Lázních vytvořena tři nová centra hnutí: Jeruzalém, New York a Londýn. V Izraeli vznikla z hnutí nová polit. strana, která se v 80. letech 20. století stala stranou východoevrop. Chasidů (chasidismus), když se od ní oddělily ortodoxní rabínské skupiny, které vytvořily vlastní stranu Degel ha-Tora (Prapor Tóry). A.J. spadá do širokého proudu žid. fundamentalismu. Nejvyšší autoritou je pro ni Rada vysokých učenců Tóry, kterou tvoří duch. vůdci 15 nejvyšších aškenazských ješiv (většinou litevského původu) a autority chasidských soudů. A.J. odmítá slavit výročí vzniku Izraele, sloužit v armádě a používat státní symboly. Soustavně kritizuje zákon o interrupci, archeologické výzkumy, význ. také ovlivnila diskusi o definici Žida v Zákonu o návratu a podobu izr. školství.

Bedřich Nosek
Miloš Mendel