déva (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">déva</span> [deva] – „bůh“, stav jakéhosi božstva, jedna z možností znovuzrození (''[[gati (Buddh)|gati]]'') každé bytosti. Tito bozi, v pojetí buddhismu spíše polobozi nebo duchové, žijí v některém nebi a mají poměrně příznivé vyhlídky na svůj stav v příštím zrození. Za své dobré činy (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma'') v minulých životech si zaslouží dlouhý a šťastný život, ale to je zároveň velká překážka na jejich cestě k osvobození ze ''[[sansára (Buddh)|sansáry]]'', protože jim to brání v poznání a pochopení čtvera ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''). Je osmadvacet nebí či božských světů (''dévalóka''), a to šest v oblasti chtíče (''kámalóka''), osmnáct v oblasti tvaru, to jest tělesna (''rúpalóka'') a čtyři v oblasti bez tvarů (''arúpalóka''). V oblasti chtíče sídlí čtyři božští králové (''dévarádža''), strážci světových stran (''[[lókapála (Buddh)|lókapála]]''), a to na svazích hory [[Méru (Buddh)|Méru]], na jejímž vrcholku sídlí třiatřicet bohů převzatých z hinduismu v čele s Indrou (pál. Inda) či [[Šakra (Buddh)|Šakrou]] (pál. Sakka), „jamovci“ (''[[jáma (Buddh)|jáma]]'', ''sujáma''), žijící ve věčných radovánkách, „spokojenci“ (san. ''[[tušita (Buddh)|tušita]]'', pál. ''tusita''), milovníci kouzel a čárymárů, a konečně „mocní“, jimž velí [[Mára (Buddh)|Mára]]. V oblasti tvaru, tělesna, sídlí bohové ve čtyřech nebích meditace (san. ''[[dhjána (Buddh)|dhjána]]'', pál. ''džhána''), kam dospěli skrze čtyři její stupně. Tito bozi jsou prosti pohlavních choutek, třebaže mají viditelné tělo; nejníže mezi nimi stojí [[Brahma (Buddh)|Brahma]]. Bohové z oblasti bez tvarů, tedy netělesna, jsou pohříženi v kontemplaci čtyř sfér (''[[arúpadhjána (Buddh)|arúpadhjána]]'', ''arúpasamádhi''). |
<span id="entry">déva</span> [deva] – „bůh“, stav jakéhosi božstva, jedna z možností znovuzrození (''[[gati (Buddh)|gati]]'') každé bytosti. Tito bozi, v pojetí buddhismu spíše polobozi nebo duchové, žijí v některém nebi a mají poměrně příznivé vyhlídky na svůj stav v příštím zrození. Za své dobré činy (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma'') v minulých životech si zaslouží dlouhý a šťastný život, ale to je zároveň velká překážka na jejich cestě k osvobození ze ''[[sansára (Buddh)|sansáry]]'', protože jim to brání v poznání a pochopení čtvera ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''). Je osmadvacet nebí či božských světů (''dévalóka''), a to šest v oblasti chtíče (''kámalóka''), osmnáct v oblasti tvaru, to jest tělesna (''rúpalóka'') a čtyři v oblasti bez tvarů (''arúpalóka''). V oblasti chtíče sídlí čtyři božští králové (''dévarádža''), strážci světových stran (''[[lókapála (Buddh)|lókapála]]''), a to na svazích hory [[Méru (Buddh)|Méru]], na jejímž vrcholku sídlí třiatřicet bohů převzatých z hinduismu v čele s Indrou (pál. Inda) či [[Šakra (Buddh)|Šakrou]] (pál. Sakka), „jamovci“ (''[[jáma (Buddh)|jáma]]'', ''sujáma''), žijící ve věčných radovánkách, „spokojenci“ (san. ''[[tušita (Buddh)|tušita]]'', pál. ''tusita''), milovníci kouzel a čárymárů, a konečně „mocní“, jimž velí [[Mára (Buddh)|Mára]]. V oblasti tvaru, tělesna, sídlí bohové ve čtyřech nebích meditace (san. ''[[dhjána (Buddh)|dhjána]]'', pál. ''džhána''), kam dospěli skrze čtyři její stupně. Tito bozi jsou prosti pohlavních choutek, třebaže mají viditelné tělo; nejníže mezi nimi stojí [[Brahma (Buddh)|Brahma]]. Bohové z oblasti bez tvarů, tedy netělesna, jsou pohříženi v kontemplaci čtyř sfér (''[[arúpadhjána (Buddh)|arúpadhjána]]'', ''arúpasamádhi''). |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[trilóka (Buddh)|trilóka]]'' |
||
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[trilóka (Buddh)|trilóka]]'' |
||
Význam pojmu v hinduismu viz [[déva (Hind)]] |
Význam pojmu v hinduismu viz [[déva (Hind)]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
déva [deva] – „bůh“, stav jakéhosi božstva, jedna z možností znovuzrození (gati) každé bytosti. Tito bozi, v pojetí buddhismu spíše polobozi nebo duchové, žijí v některém nebi a mají poměrně příznivé vyhlídky na svůj stav v příštím zrození. Za své dobré činy (san. karman, pál. kamma) v minulých životech si zaslouží dlouhý a šťastný život, ale to je zároveň velká překážka na jejich cestě k osvobození ze sansáry, protože jim to brání v poznání a pochopení čtvera ušlechtilých pravd (san. árjasatja, pál. arijasačča). Je osmadvacet nebí či božských světů (dévalóka), a to šest v oblasti chtíče (kámalóka), osmnáct v oblasti tvaru, to jest tělesna (rúpalóka) a čtyři v oblasti bez tvarů (arúpalóka). V oblasti chtíče sídlí čtyři božští králové (dévarádža), strážci světových stran (lókapála), a to na svazích hory Méru, na jejímž vrcholku sídlí třiatřicet bohů převzatých z hinduismu v čele s Indrou (pál. Inda) či Šakrou (pál. Sakka), „jamovci“ (jáma, sujáma), žijící ve věčných radovánkách, „spokojenci“ (san. tušita, pál. tusita), milovníci kouzel a čárymárů, a konečně „mocní“, jimž velí Mára. V oblasti tvaru, tělesna, sídlí bohové ve čtyřech nebích meditace (san. dhjána, pál. džhána), kam dospěli skrze čtyři její stupně. Tito bozi jsou prosti pohlavních choutek, třebaže mají viditelné tělo; nejníže mezi nimi stojí Brahma. Bohové z oblasti bez tvarů, tedy netělesna, jsou pohříženi v kontemplaci čtyř sfér (arúpadhjána, arúpasamádhi).
Viz též: trilóka
Význam pojmu v hinduismu viz déva (Hind)