madrasa (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">madrasa</span> (od arab. darasa, učit se) Stavba určená vyššímu typu výuky ryze islám. oborů, ale i profánních věd. Studia pův. probíhala v prostorách [[mešita (JKI-I)|mešit]], postupně se s výjimkou zákl. islám. školství ([[koránská škola (JKI-I)|koránská škola]]) oddělovala a vedla ke vzniku samostatné instituce, kde se vzdělávali představitelé [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstva]], státní úředníci a inteligence vůbec. Základem byla [[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze koránu]], [[arabština (JKI-I)|arabština]], rituální recitace koránu (tadžwíd, tartíl), [[právní věda (JKI-I)|právní věda]], aritmetika, geometrie, zeměpis, astronomie a medicína. M. tvořily areály, kde byly též knihovny, ubytovny pro studenty, jídelny, často i mešita či [[hrobka (JKI-I)|hrobka]] zakladatele; v rámci města m. patřily k jeho dominantám. Nejvyšší úroveň měly m. [[al-Azhar (JKI-I)|al-Azhar]] v Káhiře, Karawájin ve Fezu, Nizámíja a Mustansiríja v Bagdádu, az-Zajtúna v Tunisu, Mesquita v Córdobě. Na nich působili nejvýzn. učenci své doby a navštěvovali je studenti z celého islám. světa. Funkci m. v současnosti převzaly tzv. islám. univerzity (např. v Medíně), nebo speciální fakulty [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] na státních světských univerzitách. |
<span id="entry">madrasa</span> (od arab. darasa, učit se) Stavba určená vyššímu typu výuky ryze islám. oborů, ale i profánních věd. Studia pův. probíhala v prostorách [[mešita (JKI-I)|mešit]], postupně se s výjimkou zákl. islám. školství ([[koránská škola (JKI-I)|koránská škola]]) oddělovala a vedla ke vzniku samostatné instituce, kde se vzdělávali představitelé [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstva]], státní úředníci a inteligence vůbec. Základem byla [[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze koránu]], [[arabština (JKI-I)|arabština]], rituální recitace koránu (tadžwíd, tartíl), [[právní věda (JKI-I)|právní věda]], aritmetika, geometrie, zeměpis, astronomie a medicína. M. tvořily areály, kde byly též knihovny, ubytovny pro studenty, jídelny, často i mešita či [[hrobka (JKI-I)|hrobka]] zakladatele; v rámci města m. patřily k jeho dominantám. Nejvyšší úroveň měly m. [[al-Azhar (JKI-I)|al-Azhar]] v Káhiře, Karawájin ve Fezu, Nizámíja a Mustansiríja v Bagdádu, az-Zajtúna v Tunisu, Mesquita v Córdobě. Na nich působili nejvýzn. učenci své doby a navštěvovali je studenti z celého islám. světa. Funkci m. v současnosti převzaly tzv. islám. univerzity (např. v Medíně), nebo speciální fakulty [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] na státních světských univerzitách. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[škola (Islam)|škola (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]] |
[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
madrasa (od arab. darasa, učit se) Stavba určená vyššímu typu výuky ryze islám. oborů, ale i profánních věd. Studia pův. probíhala v prostorách mešit, postupně se s výjimkou zákl. islám. školství (koránská škola) oddělovala a vedla ke vzniku samostatné instituce, kde se vzdělávali představitelé duchovenstva, státní úředníci a inteligence vůbec. Základem byla exegeze koránu, arabština, rituální recitace koránu (tadžwíd, tartíl), právní věda, aritmetika, geometrie, zeměpis, astronomie a medicína. M. tvořily areály, kde byly též knihovny, ubytovny pro studenty, jídelny, často i mešita či hrobka zakladatele; v rámci města m. patřily k jeho dominantám. Nejvyšší úroveň měly m. al-Azhar v Káhiře, Karawájin ve Fezu, Nizámíja a Mustansiríja v Bagdádu, az-Zajtúna v Tunisu, Mesquita v Córdobě. Na nich působili nejvýzn. učenci své doby a navštěvovali je studenti z celého islám. světa. Funkci m. v současnosti převzaly tzv. islám. univerzity (např. v Medíně), nebo speciální fakulty šarí‘y na státních světských univerzitách.
Viz též: škola (Islam)