Katolická moderna (JKI-K)

Katolická moderna Hnutí liberálně orientovaných duchovních římkat. církve, kteří v čes. zemích na přelomu 19. a 20. stol. navázali na některé ideje kat. modernismu. V čele K.m. stáli X. Dvořák, S. Bouška, J. Š. Baar, K. Dostál-Lutinov, kteří své lit. ambice a reformní požadavky praktického rázu uplatňovali v časopise Nový život (1896-1907). Vnitřní nejednotnost, polemiky i srážky s círk. hierarchií vedly k vnitřnímu rozkladu a po vydání encykliky Pia X. Pascendi dominici gregis (1907) k zastavení časopisu. Po vzniku Čs. republiky ožily reformní myšlenky někdejší K.m. v kněžském spolku Jednota kat. duchovenstva. Za Baarova předsednictví byly na jaře 1919 sepsány reformní návrhy, jež delegace předložila papeži Benediktu XV. (zřízení čes. patriarchátu, rozšíření círk. samosprávy, právo na patronátní obsazování far, na liturgii v nár. jazyce, na dobrovolnost celibátu, na vyšší vzdělání a výchovu kněží). Pouze dílčí výsledek čes. mise (povolení slovanské liturgie na několika význ. místech a právo číst při mši sv. epištolu a evangelium také česky) a vzápětí jmenování protireformního Františka Kordače (1852-1934) pražským arcibiskupem Jednotu ideově rozštěpil. Konzervativní směr vedený knězem Matějem Pavlíkem (1879-1942; Gorazd) přešel k pravosl. církvi, radikálnější stoupenci v čele s Karlem Farským (1880-1927) založili 8. ledna 1920 novou Církev československou (Církev čs. husitská).

Helena Pavlincová