ritus (JKI-K)

ritus (lat.) V obecném smyslu náb. obřad, rituál. V katolicismu a pravoslaví r. zpravidla v širším smyslu označuje soubor všech předepsaných náb. úkonů spojených s bohoslužbou v dané církvi a je tak věcně totožný s liturgií. Na Západě tvoří základ veřejného kultu řím. liturgie se svými dílčími aplikacemi. Ve vých. církvích se uplatňuje pět hlavních liturgických r.: v pravoslaví užívaný 1. byzantský; ve starých východních církvích 2. západosyrský neboli antiochejský, 3. východosyrský neboli chaldejský, 4. alexandrijský, 5. arménský a jejich varianty.

Dalibor Papoušek