eschatologie (JKI-K)

eschatologie (z řec. eschaton – nejzazší, poslední; logos – nauka; ta eschata – učení o posledních věcech) V pův. významu učení o posledních věcech člověka, souhrn názorů a představ o osudu člověka po smrti, jakož i o budoucnosti lidstva a světa (tzv. apokalyptika). Individuální e. pojednává o posmrtném pokračování lidského času (nesmrtelnost) a zachování osobní identity prostřednictvím principu, v křesťanství zvaného duše. V dějinách křesťanství se důraz postupně přenášel na e. pojímanou jako poslední a definitivní rozhodnutí o smyslu a cíli života, dějin a světa. Rané křesťanství očekávalo brzké eschatologické vyvrcholení dějin (tzv. prézentní e.) v souvislosti s očekávaným druhým příchodem Krista jako soudce světa (parúsie). Už pavlovská e. přenesla tato očekávání do budoucnosti (futurální e.), a tím do ní vnesla určité etické prvky ve formě požadavku mravního života jako přípravy na posmrtnou existenci a ve formě příslibu konečné odplaty za vykonané skutky. Soudobá teologie zachovává tradici bibl. eschatologických textů, zdůrazňuje ale jejich apelativní význam pro přítomnost.

Viz též: eschatologie (JKI-J), eschatologie (JKI-I)

Břetislav Horyna