politika (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">politika</span> (arab. sijása) Termín islám. teorie státu a práva. Sémanticky je arab. termín odlišný od evrop. p., která vychází z praxe antické obce (polis). Sijása implikuje starověký semitský výraz pro koně, resp. klasické arab. sloveso sása – sloužit, podřídit se nebo krotit koně. Tato metafora klade důraz na podřízení společnosti státní moci, které je umožněno propojením kultu, práva, etiky a státopráv. teorie. P. jako správa věcí veřejných je přímo spjata s boží vůlí a principem [[predestinace (JKI-I)|predestinace]]. Mocenské ambice islámu se od počátku promítaly do rozvoje věrouky, což jí dávalo praktický a prozaický ráz. Islám integruje s p. to, že propojuje duch. a světské záležitosti. Dokladem je okamžitý boj o moc po Muhammadově smrti, který se odrazil ve vývoji náb. doktríny a ještě zdůraznil její ideologický aspekt. V islámu neexistuje rozdíl mezi pojmy [[stát (JKI-K)|stát]] a [[církev (JKI-K)|církev]]. Stát a náboženství jsou neoddělitelným organismem. P. je součástí [[korán (JKI-I)|koránu]] a [[sunna (JKI-I)|sunny]] a později [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]]. Ačkoli se během dějin vytvořil rozdíl mezi islám. ideálem a světskou praxí, [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]] ani světská moc nikdy nepopřely (s výjimkou [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistických reforem]]) právo [[islám (JKI-I)|islámu]] vyjadřovat se k polit. praxi, popř. ji korigovat. Revizí vztahu islámu k p. se zabývali islám. reformisté ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) – ať už ve smyslu oddělení státu a náboženství, nebo naopak doslovné aplikace islámu ve všech sférách p. ([[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismus islámský]]). |
<span id="entry">politika</span> (arab. sijása) Termín islám. teorie státu a práva. Sémanticky je arab. termín odlišný od evrop. p., která vychází z praxe antické obce (polis). Sijása implikuje starověký semitský výraz pro koně, resp. klasické arab. sloveso sása – sloužit, podřídit se nebo krotit koně. Tato metafora klade důraz na podřízení společnosti státní moci, které je umožněno propojením kultu, práva, etiky a státopráv. teorie. P. jako správa věcí veřejných je přímo spjata s boží vůlí a principem [[predestinace (JKI-I)|predestinace]]. Mocenské ambice islámu se od počátku promítaly do rozvoje věrouky, což jí dávalo praktický a prozaický ráz. Islám integruje s p. to, že propojuje duch. a světské záležitosti. Dokladem je okamžitý boj o moc po Muhammadově smrti, který se odrazil ve vývoji náb. doktríny a ještě zdůraznil její ideologický aspekt. V islámu neexistuje rozdíl mezi pojmy [[stát (JKI-K)|stát]] a [[církev (JKI-K)|církev]]. Stát a náboženství jsou neoddělitelným organismem. P. je součástí [[korán (JKI-I)|koránu]] a [[sunna (JKI-I)|sunny]] a později [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]]. Ačkoli se během dějin vytvořil rozdíl mezi islám. ideálem a světskou praxí, [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo]] ani světská moc nikdy nepopřely (s výjimkou [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistických reforem]]) právo [[islám (JKI-I)|islámu]] vyjadřovat se k polit. praxi, popř. ji korigovat. Revizí vztahu islámu k p. se zabývali islám. reformisté ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) – ať už ve smyslu oddělení státu a náboženství, nebo naopak doslovné aplikace islámu ve všech sférách p. ([[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismus islámský]]). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[politika (JKI-K)|politika (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[politika (JKI-K)|politika (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
politika (arab. sijása) Termín islám. teorie státu a práva. Sémanticky je arab. termín odlišný od evrop. p., která vychází z praxe antické obce (polis). Sijása implikuje starověký semitský výraz pro koně, resp. klasické arab. sloveso sása – sloužit, podřídit se nebo krotit koně. Tato metafora klade důraz na podřízení společnosti státní moci, které je umožněno propojením kultu, práva, etiky a státopráv. teorie. P. jako správa věcí veřejných je přímo spjata s boží vůlí a principem predestinace. Mocenské ambice islámu se od počátku promítaly do rozvoje věrouky, což jí dávalo praktický a prozaický ráz. Islám integruje s p. to, že propojuje duch. a světské záležitosti. Dokladem je okamžitý boj o moc po Muhammadově smrti, který se odrazil ve vývoji náb. doktríny a ještě zdůraznil její ideologický aspekt. V islámu neexistuje rozdíl mezi pojmy stát a církev. Stát a náboženství jsou neoddělitelným organismem. P. je součástí koránu a sunny a později právní vědy. Ačkoli se během dějin vytvořil rozdíl mezi islám. ideálem a světskou praxí, duchovenstvo ani světská moc nikdy nepopřely (s výjimkou kemalistických reforem) právo islámu vyjadřovat se k polit. praxi, popř. ji korigovat. Revizí vztahu islámu k p. se zabývali islám. reformisté (reformismus) – ať už ve smyslu oddělení státu a náboženství, nebo naopak doslovné aplikace islámu ve všech sférách p. (fundamentalismus islámský).
Viz též: politika (JKI-K)