rodina (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">rodina</span> Zákl. článek [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Má-li obec prosperovat a ubránit se [[rozvrat (JKI-I)|rozvratu]], musí r. fungovat a být právně chráněna. Do pojetí r. v koránu a tradicích se promítá osobní zkušenost [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]]. Muhammad přísně zakázal zabíjení prvorozených děvčátek (wa'd) v beduínských kmenech. Do koránu vtělil i řadu charitativních výzev a nařízení ohledně péče o děti, sirotky a chudé ([[Desatero (JKI-I)|Desatero]]). Potvrdil patriarchální charakter rodinných vztahů, ale význ. liberalizoval statut [[žena (JKI-I)|ženy]] ([[manželství (JKI-I)|manželství]]). R. je jednou z nejpropracovanějších součástí [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]], která použila nejen eticko-soc. aspekty koránu a tradice, ale vytvořila z r. instituci podřízenou právu a veřejné kontrole moci. Výklad rodinného práva odpovídá situaci v 8.-9. stol. Vychází ze struktury velkorodiny, jejíž hlavou je děd, resp. otec a další mužští příbuzní. Od přivdaných snach se očekává zajištění kontinuity rodu po mužské linii a podíl na hospodářské prosperitě, harmonii a soudržnosti r. Porodí-li žena syna, patří jí úcta jako matce – pokračovatelce rodu. Výchova dětí není v kompetenci matky. Industrializace a demografické změny způsobují trhání tradičních rodinných vazeb a vedou k individualizaci r. V řadě islám. zemí bylo rodinné právo novelizováno, k zásadním změnám však přikročilo pouze Turecko a Tunisko. Rozpad velkorodiny působí jako psychické trauma vzhledem k hospodářské nejistotě, ale její zázemí často převáží nad výhodami individuální r., což posiluje argumentaci konzervativního a fundamentalistického proudu. |
<span id="entry">rodina</span> Zákl. článek [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Má-li obec prosperovat a ubránit se [[rozvrat (JKI-I)|rozvratu]], musí r. fungovat a být právně chráněna. Do pojetí r. v koránu a tradicích se promítá osobní zkušenost [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]]. Muhammad přísně zakázal zabíjení prvorozených děvčátek (wa'd) v beduínských kmenech. Do koránu vtělil i řadu charitativních výzev a nařízení ohledně péče o děti, sirotky a chudé ([[Desatero (JKI-I)|Desatero]]). Potvrdil patriarchální charakter rodinných vztahů, ale význ. liberalizoval statut [[žena (JKI-I)|ženy]] ([[manželství (JKI-I)|manželství]]). R. je jednou z nejpropracovanějších součástí [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]], která použila nejen eticko-soc. aspekty koránu a tradice, ale vytvořila z r. instituci podřízenou právu a veřejné kontrole moci. Výklad rodinného práva odpovídá situaci v 8.-9. stol. Vychází ze struktury velkorodiny, jejíž hlavou je děd, resp. otec a další mužští příbuzní. Od přivdaných snach se očekává zajištění kontinuity rodu po mužské linii a podíl na hospodářské prosperitě, harmonii a soudržnosti r. Porodí-li žena syna, patří jí úcta jako matce – pokračovatelce rodu. Výchova dětí není v kompetenci matky. Industrializace a demografické změny způsobují trhání tradičních rodinných vazeb a vedou k individualizaci r. V řadě islám. zemí bylo rodinné právo novelizováno, k zásadním změnám však přikročilo pouze Turecko a Tunisko. Rozpad velkorodiny působí jako psychické trauma vzhledem k hospodářské nejistotě, ale její zázemí často převáží nad výhodami individuální r., což posiluje argumentaci konzervativního a fundamentalistického proudu. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[rodina (JKI-J)|rodina (JKI-J)]], [[rodina (JKI-K)|rodina (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[rodina (JKI-J)|rodina (JKI-J)]], [[rodina (JKI-K)|rodina (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
Verze z 14. 11. 2024, 21:37
rodina Zákl. článek obce věřících. Má-li obec prosperovat a ubránit se rozvratu, musí r. fungovat a být právně chráněna. Do pojetí r. v koránu a tradicích se promítá osobní zkušenost Muhammada. Muhammad přísně zakázal zabíjení prvorozených děvčátek (wa'd) v beduínských kmenech. Do koránu vtělil i řadu charitativních výzev a nařízení ohledně péče o děti, sirotky a chudé (Desatero). Potvrdil patriarchální charakter rodinných vztahů, ale význ. liberalizoval statut ženy (manželství). R. je jednou z nejpropracovanějších součástí právní vědy, která použila nejen eticko-soc. aspekty koránu a tradice, ale vytvořila z r. instituci podřízenou právu a veřejné kontrole moci. Výklad rodinného práva odpovídá situaci v 8.-9. stol. Vychází ze struktury velkorodiny, jejíž hlavou je děd, resp. otec a další mužští příbuzní. Od přivdaných snach se očekává zajištění kontinuity rodu po mužské linii a podíl na hospodářské prosperitě, harmonii a soudržnosti r. Porodí-li žena syna, patří jí úcta jako matce – pokračovatelce rodu. Výchova dětí není v kompetenci matky. Industrializace a demografické změny způsobují trhání tradičních rodinných vazeb a vedou k individualizaci r. V řadě islám. zemí bylo rodinné právo novelizováno, k zásadním změnám však přikročilo pouze Turecko a Tunisko. Rozpad velkorodiny působí jako psychické trauma vzhledem k hospodářské nejistotě, ale její zázemí často převáží nad výhodami individuální r., což posiluje argumentaci konzervativního a fundamentalistického proudu.
Viz též: rodina (JKI-J), rodina (JKI-K)