manželství (JKI-I)
manželství V koránu a sunně je muslimům m. nařizováno jako bohulibý stav, utužující obec věřících. Muž a žena jsou chápáni jako výtvory boží a předurčení k životu v páru. Z něj vzešlá rodina je zákl. buňkou obce. Korán obsahuje několik výzev k uvážlivému a harmonickému soužití (4: 23). Jiné verše, z nichž vyplývá přirozená fyzická a společ. nadřazenost mužů nad ženami, jsou islám. modernisty interpretovány jako výslovná boží výzva k ochraně ženy a rodiny. Jednotlivé mazhaby stanoví zákl. pravidla pro uzavření sňatku. Z práv. hlediska je sňatek především ekonomickou smlouvou mezi rodinami snoubenců. Domněnka, že výkupné (arab. mahr, tur. kalim) je cenou za nevěstu, je mylná. Jde o částku, která je umrtveným majetkem nevěsty, nikoli její rodiny. Je to soc. pojistka pro případ ovdovění či rozvodu. Často diskutovanou otázkou je polygamie. Středověká práv. věda se při obhajobě mnohoženství opírala o verše v súře Ženy, kde se připouští sňatek se 2-4 ženami za jistých striktně vymezených okolností (neplodnost, nemoc apod.). Soudobí reformisté (reformismus) vykládají tyto verše jako faktický zákaz polygamie, neboť muž objektivně nemůže splnit podmínky – absolutní rovnost v materiálním i citovém životě. Dnes je polygamie okrajovou záležitostí a v mnoha islám. zemích je zákonem zakázána úplně, nebo vymezeným profesním skupinám (učitelům, důstojníkům, státním úředníkům, apod.). Zcela je zakázána pouze v Turecku (kemalistické reformy) a Tunisku.
Viz též: mut’a, manželství (JKI-J), manželství (JKI-K), kidušin (JKI-J), manželství a rodina (Islam)