teismus (JKI-K)
teismus (z řec. theos – bůh) Názor, který vychází z víry v existenci Boha jako osobního, věčného, absolutního, všeobsažného jsoucna, stvořitele světa, vůči němuž je transcendentní a dál ho řídí v prozřetelnosti. Pojem t. poprvé užil 1678 Ralph Cudworth (1617-1688) v práci The True Intellectual System of the Universe; obhajoval jím křesťanství jako zjevené náboženství proti racionalizaci deismu a panteismu. T. je možný prvek každého hist. náboženství, pokud se v něm objevuje představa Boha či bohů, kteří jsou svou podstatou odlišní od světa a působí v něm (monoteismus, polyteismus). Obsahové omezení t. plyne z pokusů přiblížit pojem Boha (např. analogia entis v křesťanství), zatímco morální omezení souvisí s existencí zla ve světě stvořeného absolutně dobrým Bohem (teodicea). Obojí nutně přináší formalizovaný symbolismus při vyjadřování pojmu Boha (tak již Tomáš Akvinský).