zlo (JKI-K)
zlo Síla působící neštěstí, bolest a utrpení. Kř. teologie vychází z předpokladu, že z. lze myslet vždy jen v protikladu k dobru. V souvislosti s tím se zabývá především otázkou, jak je z. možné, je-li Bůh nekonečným dobrem. Z. morální chápe jako záměrný protiklad dobra, jako projev vůle nadané svobodou. V tomto smyslu pochází z. z konfliktu transcendentní podstaty dobra a jejího prosazování ve svobodné vůli člověka. Z. tak není opakem dobra, nýbrž jeho nedostatkem. Vnitřní závislost z. na dobru vylučuje dualistické pojetí světa, v němž by z. (ďábel) a dobro (Bůh) bylo srovnatelné co do podstaty. Projevem z. je hřích, který pramení z nedostatečného respektování boží vůle svobodným člověkem (pokušení). Jeho počátek je spojen s pádem člověka a prvotním hříchem (Adam a Eva), kvůli němuž byla člověku odňata nesmrtelnost. Návrat člověka do boží milosti umožnila až vykupitelská oběť Ježíše Krista (soteriologie), charakterizovaná v této souvislosti jako poslušnost boží vůli až k smrti.
Viz též: zlo (JKI-J), zlo (JKI-I)