Gam(a)li’el I. ben Šim’on (JKI-J)
Gam(a)li’el I. ben Šim’on (též ha-Zaken, tj. Starší; 2. třetina 1. stol.) Tanaita první generace, vnuk Hilelův, po svém otci Šim’onovi převzal úřad patriarchy (nasi). Královská rodina ho uznávala jako autoritu v otázkách chrámové bohoslužby. Do doby jeho působení spadají konflikty mezi dvěma tehdy nejdůležitějšími směry v judaismu, Šamajovou a Hilelovou školou. Zachovala se řada G. halachických rozhodnutí a takanot (doplňků nebo zpřísnění existující halachy), které odpovídaly všeobecným požadavkům jeho doby. Týkaly se problému rozvodu, možnosti porušení šabatu v případě ohrožení života, zjednodušení pohřebních obřadů ap. Podle Sk 22, 3 měl být žákem G. i pozdější apoštol Pavel; podle téhož pramene (5, 34-42) zaujímal G. umírněné stanovisko k zakladatelům kř. obce. O jeho životě a okolnostech jeho smrti není nic bližšího známo.