vadžrajána (Buddh)

Verze z 24. 10. 2024, 18:07, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

vadžrajána [vajrayāna] – „diamantový vůz“, významný a velmi výrazný směr pozdního buddhismu, který vyšel z mahájány a vznikl kolem poloviny 1. tisíciletí. Ujal se a kvetl zejména na severovýchodě a severozápadě Velké Indie. Pod vlivem hinduistického tantrismu šivovského a višnuovského se sklonem k mystice tu počaly převažovat erotismus a magie. Kořeny tantrismu však sahají dále do minulosti, protože některé výroky buddhistických tántriků byly přeloženy do čínštiny už ve 3. století n. l. Zprvu to byly jen malé kroužky učedníků kolem Mistra (guru); tradice byla zpočátku jen „z úst v ucho“. Teprve asi po 5. století začaly vznikat naučné traktáty, tantry, z nichž nejvýznamnější jsou Guhjasamádža, HévadžratantraKálačakra. Důležité jsou též mystické zpěvy siddhů. Vadžrajánu lze filozoficky hodnotit jako existencialismus. Vzešla ze školy vidžňánaváda. Vadžrajánští tántrikové si stanovili tyto komplementární dvojice protikladů: subjekt (aham) – objekt (idam), prázdnota (šúnjatá) – slitovná něha (karuná), moudrost (pradžňá) – prostředek či nástroj (upája), hmota (prakrti) – duch (puruša), jedinec (džívátman) – vesmír (paramátman), jev (sansára) – osvobození (nirvána), energie (šakti) – uvědomění (šiva), tvar (svarúpa) – beztvar (arúpa), ženství (jóni) – mužství (lingam), zkáznění (jóga) – rozpustilost (bhóga). Pro vadžrajánu je typická meditace o čtyřech otázkách: Kdo jsem? (Kó’ham?) Odkud jsem přišel? (Kuta ágátó’smi?) Kam jdu? (Kutra gaččhámi?) Proč jsem zde? (Kim artham ihá’smi?) Vadžrajána co učení o tajemných souvislostech se zejména v 8. století šířila nejen po celé Indii od Kašmíru po Bengálsko, na drávidský jih, ale i na Šrí Lanku, na malajské ostrovy a zejména do Tibetu. V Tibetu se z vadžrajány vyvinula zvláštní tantrická škola kálačakrajána, „vůz [ochraňující proti ničivému] kolesu času“, v němž mystika převažuje nad erotikou. V Indii byla tři hlavní střediska vadžrajány, a to Nálandá, Udantapurí a Vikramašíla. Vadžrajána se nazývá také mantrajána, jsou-li zdůrazněny mantry, anebo tantrajána, jsou-li to tantry. Viz též vadžrajánské písemnictví.

Vladimír Miltner

Význam pojmu v hinduismu viz vadžrajána (Hind)