synod(a) (JKI-K)
synod(a) Sněm biskupů některých církví za účelem věroučných a organizačních změn. (1) V římkat. církvi se celocírk. shromáždění biskupů zpravidla označuje jako ekum. koncil. Codex iuris canonici (1983) rozlišuje pouze biskupskou s., svolávanou papežem a shromažďující některé biskupy, a diecézní s., svolávanou diecézním biskupem a shromažďující vybrané kněze dané diecéze. (2) V pravosl. církvi se jako místní s. označují sněmy biskupů autokefální církve. Sněmy nejsou svolávány pravidelně, historicky byly mnohdy nouzovým a krajním řešením složité situace. V soudobých pravosl. církvích je s. poradní orgán patriarchy, složený většinou z biskupů (tzv. posvátný s.), který se postupně zformoval v 5.-6. století. V rus. pravosl. církvi nejvyšší řídící orgán (tzv. Nejsvětější či Posvátný s.), spravující v tzv. synodálním období (1721-1917) za účasti laiků církev při absenci patriarchy; od 1917 je s. rus. církve poradním orgánem patriarchy moskevského. (3) V protest. církvích nejvyšší círk. zákonodárný a řídící orgán.