Vátsíputra (Buddh)
Vátsíputra [vātsīputra], pál. Vaččhiputta [vacchiputta] / Vadždžiputta [vajjiputta] – bráhman, který konvertoval ke sthaviravádě, ale počal hlásat existenci jakési nehmotné podstaty osobnosti (san. pudgala, pál. puggala), jež není totožna ani s hmotným tělem, to jest s pěti složkami bytosti (san. skandha, pál. khandha), ale ani od nich odlišná. Tato podstata osobnosti, kterou lze v jistém zkreslení chápat jako duši, stále putuje a transmigruje z těla do těla, a tak zajištuje sřetězení jednotlivých bytí v koloběhu životů, a nadto přetrvává i po konečném vyvanutí (san. nirvána, pál. nibbána). Vátsíputra tímto svým názorem získal mnoho přívrženců, ale i odpůrců, kteří v jeho pudgale opodstatněně shledávali něco jako ego či duši (san. átman, pál. attan), nebo životní princip (džíva), jež Buddha záměrně a soustavně opomíjel, a tím vlastně popíral jejich existenci. Přesto vznikla škola vátsíputrovců (san. vátsíputríja, pál. vaččhiputta, vaččhiputtíja, vadždžhiputtaka, vadždžiputtíja), která utěšeně vzkvétala a mohutněla. Vátsíputra vypracoval prý nové znění Abhidharmapitaky o devíti oddílech.