sarvástiváda (Buddh)
sarvástiváda [sarvāstivāda], pál. sabbatthiváda [sabbatthivāda] – škola, která se odštěpila od sthaviravády v době císaře Ašóky. Její zásadní tezí je, že „všechno existuje“ (san. sarvam asti, pál. sabbam atthi), minulost, přítomnost i budoucnost, a to zároveň v současnosti. Sarvástivádinové stojí na přechodu mezi hínajánou a mahájánou. Měli svůj kánon psaný sanskrtem, ale dochoval se jen částečně v překladu tibetském a čínském. Základními spisy jsou Vasubandhuova Abhidharmakóša a Mahávibhášá sepsaná pod redakcí Vasumitrovou. Ustanovili si na pětasedmdesát různých dharm4; jsou sestavené (san. sanskrta, pál. sankhata) a nesestavené (san. asanskrta, pál. asankhata), ale ty jsou jen tři, a to ákáša (pál. ákása), apratišthitanirvána (pál. appatitthitanibbána) a pratišthitanirvána (pál. patitthitanibbána). Sarvástivádinové bývají zváni též vaibhášikové podle svého spisu Mahávibhášá, Velký komentář, který je vskutku sumou učení původního buddhismu. Čínský poutník I-ťing je nazývá „vznešená základní škola hlásající, že všechno existuje“ (san. árjamúlasarvástivádanikája) a tvrdí, že byli rozděleni na čtyři sekty.
Viz též: sanskrtský kánon